Blog s články z právní oblasti

Ústavní soud ČR zabýval otázkou vrácení zaplaceného soudního poplatku v případě, že dojde k zahájení a následně i k zastavení soudního řízení výhradně v důsledku chyby státního orgánu.

V souvislosti s epidemií koronaviru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění COVID-19 bylo vládou přijato několik opatření podle krizového zákona. Stran právní formy, v níž jsou krizová opatření přijímána, neposkytovala dosavadní judikatura ani komentářová literatura jednoznačnou odpověď. 

Po vyhlášení nouzového stavu se v odborných i laických kruzích spustila debata o tom, jakou formu má dokument, jímž je nouzový stav vyhlášen. Odpověď poskytl Ústavní soud.

Trestně lze stíhat jen případy nejzávažnějších zásahů do osobnostních práv. Trestný čin pomluvy je upraven v ustanovení § 184 trestního zákoníku. Ústavní soud ve svém nedávném nálezu sp. zn. II. ÚS 474/19 zdůraznil, že je vždy nutné mít na paměti zásadu subsidiarity trestní represe a trestně lze stíhat jenom nejzávažnější případy pomluvy.

Již dále není možné vybírat soudní poplatek za odvolání podané v řízení o žalobě proti státu na náhradu škody. Ústavní soud dospěl v nálezech sp. zn. I. ÚS 1415/18 a IV. ÚS 3283/18 k závěru, že vybírání soudního poplatku za odvolání podané ve věci náhrady škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem je v rozporu s ústavním pořádkem. 

Ten, kdo byl diskriminován, se může u soudu domáhat nápravy a náhrady škody a imateriální újmy. Dle ustanovení § 133a občanského soudního řádu přitom nese v případech, ve kterých je podána žaloba dle antidiskriminačního zákona, důkazní břemeno žalovaný. Čeho se může oběť diskriminace domáhat? 

Skupině 25 senátorů se nelíbilo ustanovení zákona, které obchodním řetězcům ukládá povinnost bezplatně poskytnout nevyužité potraviny do potravinových bank. Napadli jej u Ústavního soudu. Jak to dopadlo?

Zastupitelstvo města Mostu schválilo dne 10. 9. 2015 obecně závaznou vyhlášku č. 6/2015, o zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, o ochraně veřejné zeleně a zlepšení vzhledu města. Nálezem Ústavního soudu ze dne 11. 12. 2018, sp. zn. Pl. ÚS 42/18, byla tato vyhláška zrušena. V minulosti již soud zrušil obdobné vyhlášky měst Litvínova a Varnsdorfu. Co tzv. sedací vyhláška zakazovala?

Právo občana obrátit se na soud, pokud je přesvědčen, že došlo k zásahu do jeho práv, je jedním ze základních prvků demokratického právního státu. Ústavní soud České republiky sídlí v Brně v historické budově Moravského zemského sněmu a je vrcholným orgánem ochrany ústavnosti. Může zrušit zákon, vyhlášku nebo jednotlivé části, pokud by byly v rozporu s Ústavou a zaručenými lidskými právy. Kromě toho může projednávat individuální ústavní stížnosti jednotlivců, kteří mají za to, že orgány veřejné moci nezákonným způsobem zasáhly do jejich zaručených práv. Může se jednat o rozsudek soudu, rozhodnutí správního orgánu nebo jiný zásah.