Vrácení soudního poplatku v řízení zahájeném a zastaveném v důsledku chyby státního orgánu

Vrácení soudního poplatku v řízení zahájeném a zastaveném v důsledku chyby státního orgánu

V nálezu ze dne 19. května 2020, sp. zn. III. ÚS 124/20, se Ústavní soud ČR zabýval otázkou vrácení zaplaceného soudního poplatku v případě, že dojde k zahájení a následně i k zastavení soudního řízení výhradně v důsledku chyby státního orgánu.

Soudní poplatek a jeho vrácení

Soudní poplatek je peněžní částka vybíraná za řízení před soudy či za jednotlivé úkony, které soudy nebo správy soudů provádějí. Sazebník soudních poplatků je uveden v příloze k zákonu o soudních poplatcích. Ustanovení § 10 zákona o soudních poplatcích upravuje podmínky vrácení soudního poplatku. Soudní poplatek se podle daného ustanovené zákona vrací např. tomu, kdo jej zaplatil na základě nesprávné výzvy soudu, či tomu, kdo jej zaplatil na základě nesprávného rozhodnutí soudu, kterým mu byla tato povinnost uložena.

Nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 124/20

V nálezu ze dne 19. května 2020, sp. zn. III. ÚS 124/20, dospěl Ústavní soud ČR k závěru, že pokud dojde k zahájení a následně i k zastavení soudního řízení výhradně v důsledku chyby státního orgánu, je soud povinen navrhovateli vrátit celý zaplacený soudní poplatek.

Civilní soud totiž disponuje možností vrátit celý zaplacený soudní poplatek. Podle ustanovení § 10 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že „soud vrátí poplatek z účtu soudu, jestliže jej zaplatil ten, kdo k tomu nebyl povinen“. Předmětné ustanovení zákona o soudních poplatcích je podle Ústavního soudu ČR potřeba vyložit tak, že povinnost zaplatit soudní poplatek není vůbec dána, pokud řízení před soudem nemělo být vůbec zahajováno a došlo-li k jeho zahájení, stalo se tak výhradně v důsledku pochybení jiného orgánu veřejné moci.