Nařízení obce musí být vyhlášena, což je podmínkou platnosti nařízení obce.
Dne 31. října 2021 skončí mandát stávajícího soudce Evropského soudu pro lidská...
ÚOOÚ obdržel za prvních 5 měsíců letošního roku více než 100 ohlášení porušení zabezpečení osobních údajů.
Ústavní soud ČR zabýval
otázkou vrácení zaplaceného soudního poplatku v případě, že dojde k zahájení a
následně i k zastavení soudního řízení výhradně v důsledku chyby státního orgánu.
V souvislosti s epidemií koronaviru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění COVID-19 bylo vládou přijato několik opatření podle krizového zákona. Stran právní formy, v níž jsou krizová opatření přijímána, neposkytovala dosavadní judikatura ani komentářová literatura jednoznačnou odpověď.
Po vyhlášení nouzového stavu se v odborných i laických kruzích spustila debata o tom, jakou formu má dokument, jímž je nouzový stav vyhlášen. Odpověď poskytl Ústavní soud.
Ministerstvo spravedlnosti doporučilo soudům, aby zahájily postupné obnovení činností, jež byly ovlivněny vyhlášením nouzového stavu (doporučení č.j. MSP-15/2020-SDJ- SP/5). Soudy začnou s obnovováním činností ovlivněných nouzovým stavem ode dne 20. dubna 2020.
Vláda dané hlasování odložila svým usnesením ze dne 15. března 2020. Dle Nejvyššího správního soudu však k tomu neměla pravomoc.
Listina základních práv a svobod zakotvuje právo na projednání věci bez zbytečných průtahů. Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod zaručuje právo na projednání věci v přiměřené lhůtě. Když soudy nepostupují v souladu s danými právy účastníka řízení, dopouštějí se tzv. nesprávného úředního postupu. V případě, že řízení trpí neodůvodněnými průtahy nebo je nepřiměřeně dlouhé, zákon dává účastníkům řízení několik možností, jak se takovému nesprávnému úřednímu postupu bránit.
V případě, že soudní řízení trvá nepřiměřeně dlouho dobu, mají jeho účastníci nárok na odškodnění jak materiální, tak nemateriální újmy. Jak se posoudí přiměřenost délky řízení, jak odškodnění získat a jaká je promlčecí lhůta?