Jakou právní formu mají opatření přijatá podle krizového zákona?

Jakou právní formu mají opatření přijatá podle krizového zákona?

V souvislosti s epidemií koronaviru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění COVID-19 bylo vládou přijato několik opatření podle krizového zákona. Stran právní formy, v níž jsou krizová opatření přijímána, neposkytovala dosavadní judikatura ani komentářová literatura jednoznačnou odpověď. Až nyní se k otázce vyjádřil Ústavní soud ČR.

Jedná se o jiný právní předpis

Ústavní soud ČR dospěl v usnesení ze dne 22. dubna 2020, sp. zn. Pl. ÚS 8/20, k závěru, že krizová opatření vydaná podle krizového zákona mají materiálně povahu jiného právního předpisu (tedy podzákonného předpisu) ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy ČR nebo ustanovení § 64 odst. 2 zákona o Ústavním soudu: „Napadené usnesení o přijetí krizového opatření má právněnormativní obsah, který je vymezen obecným předmětem i třídou subjektů (viz bod 40). To znamená, že byť není napadený akt nařízením ve smyslu čl. 78 Ústavy, má povahu obecného normativního právního aktu. Na základě uvedeného závěru o obecnosti předmětu i adresátů předmětného usnesení proto Ústavní soud dospěl k závěru, že napadené krizové opatření vlády má materiálně povahu jiného právního předpisu ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy nebo ustanovení § 64 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.“

Jak je to s přezkumem krizových opatření?

S ohledem na shora citovaný právní názor Ústavního soudu ČR pak krizová opatření vydaná podle krizového zákona podléhají přezkumu Ústavním soudem ČR, a to buď v samostatném řízení o návrhu na zrušení jiného právního předpisu, nebo je-li návrh na jejich zrušení spojen s podanou ústavní stížností. Obecné soudy jsou pak ve smyslu čl. 95 odst. 1 Ústavy ČR oprávněny posoudit soulad krizových opatření vydaných podle krizového zákona se zákonem či mezinárodní smlouvou a eventuálně je při rozhodování neaplikovat.