Trestní právo

Stalking (nebezpečné pronásledování) spočívá v úmyslném a systematickém porušování osobní svobody jiného člověka. Cílem stalkera je navázání a udržování kontaktu s pronásledovanou obětí i přes její zjevný nesouhlas. Toto jednání vzbuzuje v oběti důvodnou obavu o život nebo zdraví, případně obavu o život a zdraví osob blízkých. 

Odsouzený může přijímat a na své náklady i odesílat korespondenci v neomezeném množství. Korespondence hraje svou roli při hodnocení odsouzeného při posuzování návrhu na podmíněné propuštění. Podle vysoké četnosti korespondence je možné soudit, že vězeň má dostatečné sociální zázemí. 

V případě, že obžalovaný byl v trestním řízení pravomocně uznán vinným, je povinen hradit státu paušální náklady daného trestního řízení. Výše těchto nákladů je stanovena vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 312/1995 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů trestního řízení. Kolik se platí a jak náklady zaplatit?

Některé trestné činy mohou orgány činné v trestním řízení stíhat jenom, pokud poškozená osoba souhlasí. Je-li poškozených několik, postačí souhlas alespoň jednoho z nich. Souhlas s trestním stíháním může poškozený výslovným prohlášením vzít kdykoliv zpět, a to až do doby, než se odvolací soud odebere k závěrečné poradě. Výslovně odepřený souhlas však nelze znovu udělit.

Cílem zákona o obětech trestných činů je přispět k tomu, aby oběť trestného činu přestala být vnímána jenom jako objekt trestního řízení a zdroj informací pro orgány činné v trestním řízení, a zajistit, aby byla posílena práva oběti neprocesního charakteru. Kdo je obětí trestného činu?

Svědkům a dalším osobám, kterým v souvislosti s trestním řízením zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí, je v některých případech poskytována zvláštní ochrana a pomoc. Zvláštní ochrana a pomoc je upravena zákonem o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením. 

Internet představuje nový prostředek páchání trestné činnosti, který ulehčuje páchání zakázané činnosti. Vidíme to např. u porušování autorských práv, webového hazardu, a i u některých sexuálních trestných činů. Příkladem trestného činu, kterého páchání internet ulehčuje, je např. navazování nedovolených kontaktů s dítětem (tzv. grooming).

Tresty existují po celou dobu existence lidstva. Pravděpodobně neexistuje a ani nikdy neexistovala společnost, která by tresty neznala. Tresty jsou totiž neoddělitelnou součástí každé společnosti a kultury. Časem se mění jenom jejich skladba a způsob provedení. Jaké tresty zná český právní řad? 

Dnešní článek se podívá na okolnosti vylučující protiprávnost v trestním právu a vysvětlíme, kdy není trestný čin trestným. Trestný čin vymezuje současná platná právní úprava v českém trestním zákoníku jako protiprávní čin, který zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky vymezené zákonem. Oproti dřívější úpravě v trestním zákoně, která byla v účinnosti do konce roku 2009, zmizel výslovný požadavek na společenskou škodlivost trestného činu. To samozřejmě neznamená, že by trestné činy nebyly společensky nebezpečné. Zákon si ovšem vystačí s jednotlivými kritérii trestných činů a nepotřebuje posouzení společenské škodlivosti v konkrétních případech. Trestní zákon samozřejmě počítá s tím, že všechny v něm zakotvené trestné činy jsou společensky škodlivé.