Jaké tresty zná český právní řád?

_{Pachatel je fyzická osoba}

Podle trestního zákoníku lze (za splnění konkrétních kritérií) pachateli trestného činu, pokud se jedná o fyzickou osobu, uložit tyto tresty: 

− odnětí svobody (podmíněné nebo nepodmíněné, příp. nepodmíněné s dohledem), 

− domácí vězení, 

− obecně prospěšné práce, 

− propadnutí majetku, 

− peněžitý trest,

 − propadnutí věci, 

− zákaz činnosti, 

− zákaz pobytu, 

− zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, 

− ztrátu čestných titulů nebo vyznamenání, 

− ztrátu vojenské hodnosti, − vyhoštění. 

_{Pachatel je právnická osoba}

Pokud je pachatelem právnická osoba, tak jí lze dle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim uložit tyto tresty: 

− zrušení právnické osoby, 

− propadnutí majetku, 

− peněžitý trest, 

− propadnutí věci, 

− zákaz činnosti, 

− zákaz plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži, 

− zákaz přijímání dotací a subvencí, 

− uveřejnění rozsudku. 

_{Co je účelem trestu a čeho má být trestem dosaženo?} 

Trest má plnit následující funkce: 

• generální preventivní funkci (ovlivňování kladných stránek osobnosti pachatele trestného činu pozitivními metodami, které vedou pachatele k aktivní spolupráci při své vlastní nápravě), 

• individuální preventivní funkci (rozumí se jí hrozba trestem a posilování důvěry společnosti a jednotlivců v ní žijících v trestní právo tím, že tresty jsou ukládány vždy, kdy je to třeba, neodvratně, a pokud možno adekvátně), 

• represivní funkci (zabránění pachateli v páchání další trestné činnosti), 

• výchovnou funkci (snaha pachatele převychovat a přimět k tomu, aby vedl řádný život). 

Sankce udělená pachateli by měla dosáhnout rovnováhu a vyváženost mezi preventivní, represivní a výchovnou funkcí. Jednotlivé funkce trestu by měly tvořit jednotu, měly by se vzájemně podmiňovat a doplňovat.