Odvolání následně zamítl Magistrát hl. m. Prahy. Podstatou bylo ust. § 13 odst. 2 zákona o registrovaném partnerství, které stanovilo zákaz osvojení osobou žijící v registrovaném partnerství. Registrovaný partner se proti rozhodnutí bránil správní žalobou, byl však neúspěšný, a proto se celá věc dostala až k Ústavnímu soudu ČR, kde se domáhal zrušení onoho ustanovení zakazujícího registrovaným partnerům osvojení dítěte.
Jak se k tak ožehavé věci postavil Ústavní soud?
Ústavní soud konstatoval, že občanský zákoník preferuje, aby osvojiteli byli manželé, nicméně nevylučuje, aby osvojitele byla výjimečně i jiná osoba, myšleno např. i registrovaný partner. Pravdou je, že zákon o registrovaném partnerství osvojení registrovaným partnerem zakazuje, protože je podporována výchova heterosexuálním párem.
Ústavní soud vyšel z judikatury, poměrů, které v současnosti panují ve společnosti, kdy velmi často dochází k výchově dětí nesezdanými páry nebo osobami žijícími singles. Současně upozornil na to, že rozvod se stal velmi přirozeným.
Ústavní soud konstatoval, že manželství je skutečně formou těsného soužití, která je předpokladem pro osvojení dítěte, a které je v jeho zájmu. Zákony však nastolily velmi nejistou situaci. Zákonodárce připustil osvojení dítěte i jedincem, který nežije v manželském svazku, a nestanovil ani žádné omezení v tom, zda se jedná o osobu heterosexuální či homosexuální orientace. Na straně druhé však zakazuje, aby tento jedinec žil v registrovaném partnerství.
Výsledkem je proto stav, kdy např. osoba, která společně žije s jedincem stejného pohlaví, bez dalšího může požádat o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli a této žádosti bude po splnění všech podmínek vyhověno, nicméně pokud v jiném – avšak fakticky zcela obdobném – případě tyto osoby uzavřou registrované partnerství, je jim tato možnost zákonem zakázána. Může tak dojít i k takovým značně nelogickým případům, kdy stejná osoba podá žádost, o níž bude zahájeno správní řízení, a teprve po jejím podání „zlegalizuje“ svůj delší dobu trvající faktický vztah tím, že uzavře registrované partnerství, v důsledku čehož však přestane splňovat základní podmínku pro zařazení do příslušné evidence žadatelů o osvojení dítěte. Formální stav je tak povýšen nad stav faktický, přičemž je jasně diskriminační pro osoby žijící v registrovaném partnerství.
Výsledkem řízení bylo zrušení ustanovení zákona o registrovaném partnerství, které registrovaným partnerům zakazovalo osvojení. Pouhá skutečnost, že někdo uzavřel registrované partnerství tak již nemůže být překážkou toho, aby s ním bylo zahájeno řízení o zařazení do evidence uchazečů o osvojení.
Závěrem je nutno podotknout, že soudci Ústavního soudu nebyly ve věci jednotní, když nález obsahuje disent, nebo-li odlišné stanovisko několika soudců.
Zdroj: Nález Ústavního soudu ČR ze dne 14.6.2016, sp. zn.: Pl. ÚS. 7/15
Inovativní nástroj pro advokáty a uživatele k řešení právních záležitostí on-line. Usnadňuje a zefektivňuje kontakt a komunikaci uživatelů (občanů, podnikatelů a firem) s advokáty a AK.