Všichni to znají, noční klid platí od 22:00 do 6:00. Obec však může obecně závaznou vyhláškou stanovit pravidla, za kterých se uplatní výjimka, kdy tento noční klid není nutné dodržovat, ze zákona se těmito výjimka myslí zejména slavnosti nebo obdobné společenské nebo rodinné akce, při nichž je doba nočního klidu vymezena dobou kratší nebo žádnou.
Jednou takovou obcí byla i obec Chrastava, která si v obecně závazné vyhlášce stanovila, že v době konání společenských a kulturních akcí pořádaných městem Chrastava je doba nočního klidu vymezena dobou od 02:00 hodin do 06:00 hodin.
Tuto obecně závaznou vyhlášku napadlo Ministerstvo vnitra ČR, přičemž spor se dostal až k Ústavnímu soudu ČR. Jak se k věci Ústavní soud postavil?
Stanovování kratší nebo žádné doby nočního klidu má být vázáno toliko na případy, tj. konkrétní data či události, jež lze více či méně předvídatelně vztáhnout k určitému konkrétnímu datu, nikoliv na subjekty, tj. pořadatele akce. Ustanovení, umožňující výjimku ze shora uvedeného pravidla, jednak přesně definuje, v jaké době je podle veřejného pořádku a společenského úzu čas na nerušený odpočinek, jednak obcím umožňuje, aby takto konkrétně vymezenou dobu flexibilně upravovaly, tedy sdělily lidem žijícím v obci, kdy či za jakých okolností na nerušený odpočinek v délce osmi hodin vzhledem k místním specifikům nárok nemají, protože osoby tento jejich odpočinek narušující za to nebudou podléhat veřejnoprávní sankci.
Výjimečné případy, kdy se doba nočního klidu stanoví jako kratší nebo žádná, je proto třeba vymezit natolik určitě, aby lidé žijící v obci mohli počet a rozložení potenciálně probdělých nocí v roce předvídat. Takovéto dny je pak třeba vymezit buď konkrétním datem (například 1. 1.), datovatelným obdobím (například velikonoční svátky) či událostí, jejíž datum je vzhledem k místním tradicím předvídatelné.
Není možné, aby doba nočního klidu byla stanovena jako kratší v den určité významné události pouze za podmínky, že oslavu této události pořádá konkrétní subjekt, zde konkrétně obec Chrastava. Je totiž možné, že onen konkrétní subjekt zanikne nebo nebude mít personální či jiné kapacity na uspořádání oslav, přesto může být vzhledem k místním specifikům očekávatelné a skrze zkrácení doby nočního klidu obcí aprobovatelné, že se v zákonem vymezené době nočního klidu slavit bude. Je třeba dny či okolnosti, kdy je zájem na dodržení obecně uznávané doby nočního klidu převážen zájmem na udržení místních tradic a na upevňování mezilidských vazeb skrze hlasité noční aktivity, vymezit dostatečně určitě a předvídatelně a neponechávat toto vymezení na vůli či libovůli určitého subjektu.
Chrastava předem nespecifikovala či podrobněji nevymezila okolnosti, za nichž k uspořádání akce přistoupí, tedy aniž by lidem žijícím v obci umožnila předvídat počet a rozložení potenciálně částečně či úplně probdělých nocí vroce. Z těchto důvodů došlo ve shora uvedeném bodě ke zrušení obecně závazné vyhlášky.
Platí, že vymezení výjimečných případů, kdy je doba nočního klidu stanovena dobou kratší než stanoví zákon (22:00 – 6:00) nebo není stanovena vůbec, nelze vázat na konkrétního pořadatele akce, byť by jím byla obec samotná.
Zdroj: Nález Ústavního soudu ČR ze dne 7.6.2016, sp. zn.: Pl. ÚS. 4/2016.
Inovativní nástroj pro advokáty a uživatele k řešení právních záležitostí on-line. Usnadňuje a zefektivňuje kontakt a komunikaci uživatelů (občanů, podnikatelů a firem) s advokáty a AK.