Ústavní soud ČR v minulém týdnu zamítl ústavní stížnost Romana Janouška. Pojďme se krátce podívat na to, jaké jsou podmínky podání ústavní stížnosti.
Podstatou je, že osoba musí tvrdit, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.
Další zásadní podmínkou je, že stěžovatel musí vyčerpat veškeré opravné prostředky, které mu dává zákon (vč. mimořádných opravných prostředků, jakým je například dovolání, výjimkou je návrh na obnovu řízení). Tj. nelze například, pokud je možné, proti rozhodnutí, proti kterému lze podat odvolání, podat rovnou ústavní stížnost.
Pokud se tak stane, má stěžovatel od doručení rozhodnutí dva měsíce na její podání.
Ústavní stížnost však nemůžete podat sami, ale musíte být v řízení zastoupení advokátem. Důvodem je skutečnost, že advokát má znát náležitosti (formální i obsahové) ústavní stížnosti, čímž se předchází tomu, aby ústavní soud nebyl zahlcen nekvalifikovanými podáními.
Ústavní soud pak, pokud je stížnost přípustná, o této rozhoduje, přičemž pokud je podána důvodně, rozhodne o zrušení všech rozhodnutí, kterými byly porušena práva a svobody stěžovatele, tj. může věc vrátit až k soudu prvního stupně.
V případě Romana Janouška však ústavní soud neshledal důvodnou, a proto ji zamítl.
Inovativní nástroj pro advokáty a uživatele k řešení právních záležitostí on-line. Usnadňuje a zefektivňuje kontakt a komunikaci uživatelů (občanů, podnikatelů a firem) s advokáty a AK.