Pracovní právo

Pokud má fyzická nebo právnická osoba podezření z porušování pracovněprávních předpisů zaměstnavatelem, může podat podnět k provedení kontroly. Může tak učinit na příslušném oblastním inspektorátu práce nebo u Státního úřadu inspekce práce. Kontrolu následně provede oblastní inspektorát práce. 

Ustanovení § 316 odst. 4 zákoníku práce zakazuje zaměstnavateli vyžadovat od zaměstnance informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a se základním pracovněprávním vztahem. Uvedené ustanovení zákoníku práce vychází z principu nezbytnosti a minimalizace zásahu do soukromí zaměstnance ze strany zaměstnavatele. Na jaké informace nemá zaměstnavatel nárok?

Při skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání. Požádá-li zaměstnanec zaměstnavatele o vydání posudku o pracovní činnosti (tzv. pracovního posudku), je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vydat i pracovní posudek. 

Osoba dočasně práce neschopná je povinna dodržovat určité povinnosti stanovené lékařem (režim dočasně práce neschopného pojištěnce). Pokud tak nečiní, může jí být nemocenské dočasně kráceno nebo odňato. Kdo provádí kontrolu? 

Dne 1. června 2018 vejde v účinnost novela č. 310/2017 Sb., díky které dojde ke změně nejen zákoníku práce, ale také zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení nebo zákona o důchodovém či nemocenském pojištění. Poslední zmíněný zákon zavádí novou nemocenskou dávku tzv. dlouhodobé ošetřovné. Nárok na ošetřovné mají pojištěnci, kteří pečují o osobu, jejíž stav vyžaduje poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí.

Dne 8. března 2018 vydala veřejná ochránkyně práv tiskovou zprávu, ve které informovala o případu ženy, která v zaměstnání čelila šikaně po návratu z rodičovské dovolené. Cílem šikany měl být její odchod ze zaměstnání. Jaké je stanovisko ombudsmanky k přidělování práce v době pracovní neschopnosti zaměstnance?

Ustanovení § 226 zákoníku práce stanoví, že zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání. Škodu na věcech, které se obvykle nosí do práce a které si zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním na místě k tomu určeném nebo obvyklém, je přitom zaměstnavatel povinen zaměstnanci nahradit. Zaměstnavatel je však povinen uhradit (částečně) i škodu, která vznikla na věcech, které se obvykle do práce nenosí.

Víte co je konkurenční doložka v pracovním právu? Zaměstnavatel může se zaměstnancem sjednat tzv. konkurenční doložku. Na základě dané doložky se zaměstnanec musí po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však 1 rok, zdržet výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. Konkurenční doložka musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.

Obvykle se v pracovní smlouvě sjednává zkušební doba, která slouží k tomu, aby si zaměstnanec i zaměstnavatel ověřili, že volba nového pracovního místa a osoby na jeho obsazení byla správná a že spolupráce má perspektivu trvalého bezproblémového fungování. 

Podle ustanovení § 34 zákoníku práce, zákona č. 262/2006 Sb., pracovní smlouva musí obsahovat: a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána, c) den nástupu do práce. Tento článek přinese bližší informace o každé ze tří uvedených podstatných náležitostí.