Právo občana obrátit se na soud, pokud je přesvědčen, že došlo k zásahu do jeho práv, je jedním ze základních prvků demokratického právního státu. Ústavní soud České republiky sídlí v Brně v historické budově Moravského zemského sněmu a je vrcholným orgánem ochrany ústavnosti. Může zrušit zákon, vyhlášku nebo jednotlivé části, pokud by byly v rozporu s Ústavou a zaručenými lidskými právy. Kromě toho může projednávat individuální ústavní stížnosti jednotlivců, kteří mají za to, že orgány veřejné moci nezákonným způsobem zasáhly do jejich zaručených práv. Může se jednat o rozsudek soudu, rozhodnutí správního orgánu nebo jiný zásah.
Ústavní stížnost může podat fyzická nebo právnická osoba. V naprosté většině projednává Ústavní soud stížnosti fyzických osob. Pro úplnost uvádíme, že ústavní stížnost může podat i zastupitelstvo obce nebo kraje, pokud bylo porušeno jejich právo na samosprávu. Následující řádky Vám napoví, jaké důležité podmínky je třeba dodržet, aby byla ústavní stížnost podána podle zákona a Ústavní soud ji mohl projednat.
1) Splnění lhůty
Naprosto klíčovou podmínkou přípustnosti je dodržení zákonné lhůty, která činí dva měsíce od doručení posledního konečného rozhodnutí ve věci. Slovy zákona: rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli poskytuje k ochraně jeho práva. To znamená dva měsíce např. ode dne doručení rozsudku soudu, který rozhodl o podaném odvolání proti rozsudku prvoinstančního soudu, bylo-li odvolání přípustné. Jedná se o tzv. procesní lhůtu – to znamená, že lhůta je dodržena, pokud v jejím posledním dnu odešlete svou stížnost poštou.
Doba doručování už nemá vliv. Pokud jde o situaci, kde právní řád žádný prostředek ochrany práv neposkytuje, pak lhůta činí dva měsíce ode dne, kdy jste se dozvěděli o zásahu státního orgánu do Vašich práv, ale nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy k tomuto zásahu došlo. Účel těchto lhůt je jasný: aby se Ústavní soud mohl zabývat případem co nejdříve poté, co k němu došlo. Čím delší doba uplyne, tím horší je dostupnost důkazů, svědků apod. Nemá praktický smysl ve většině případů vstupovat do záležitostí, které byly rozhodnuty již před dlouhou dobou.
2) Vyčerpání všech dostupných opravných prostředků
Druhou zásadní podmínkou přípustnosti ústavní stížnosti je vyčerpání všech dostupných opravných prostředků, které má žadatel k dispozici – nejčastěji je to soudní a správní řízení. K Ústavnímu soudu se tedy nemůže dostat případ, který může být uspokojivě vyřešen na nižší úrovni, ale naopak slouží k nápravě těch výjimečných situací, kde soudy pochybily. I z tohoto pravidla existují výjimky. Ústavní soud např. přijme stížnost, pokud v řízení o opravném prostředku dochází k neodůvodněným průtahům, které stěžovateli způsobují újmu, nebo pokud stížnost svým rozsahem překračuje vlastní zájmy jednotlivého stěžovatele.
Ústavní stížnost může zároveň obsahovat i návrh na zrušení zákona nebo jeho části, pokud je nezákonný zásah do práv jednotlivce spojený s existencí nevhodné zákonné úpravy, která podle přesvědčení stěžovatele zasahuje do zásad zaručených Ústavou.
Pokud Ústavní soud podané stížnosti vyhoví, pak většinou zruší napadené rozhodnutí a nařídí dotčenému soudu nebo úřadu, aby ve věci rozhodl znovu a lépe – naznačí vhodnou právní úvahu vedoucí ke správnému rozhodnutí. Ústavní soud může také správnímu orgánu nebo soudu uložit, aby přestal se zásahy do práv jednotlivce a obnovil stav před porušením, pokud je to možné.
V případě, že chcete podat ústavní stížnost, je ze zákona vyžadováno právní zastoupení advokátem. Neváhejte se v této věci obrátit na advokáty, kteří mají prémiové profily na portálu „Otázka na právníka“ a zadat poptávku právní služby nebo najít advokáta na seznamu ČAK.
Inovativní nástroj pro advokáty a uživatele k řešení právních záležitostí on-line. Usnadňuje a zefektivňuje kontakt a komunikaci uživatelů (občanů, podnikatelů a firem) s advokáty a AK.