Důkazní břemeno u diskriminace
Blog s články z právní oblasti
Ten, kdo byl diskriminován, se může u soudu domáhat nápravy a náhrady škody a imateriální újmy. Dle ustanovení § 133a občanského soudního řádu přitom nese v případech, ve kterých je podána žaloba dle antidiskriminačního zákona, důkazní břemeno žalovaný. Čeho se může oběť diskriminace domáhat?
Oběť diskriminace se může u soudu zejména domáhat, aby:
− bylo upuštěno od diskriminace,
− byly odstraněny následky diskriminačního zásahu,
− mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění,
− mu byla přiznána náhradu nemajetkové újmy v penězích (v případě, pokud by se nejevilo postačujícím zjednání nápravy podle tří výše uvedených možností prostředků ochrany před diskriminací).
Dle ustanovení § 133a občanského soudního řádu nese v případech, ve kterých je podána žaloba dle antidiskriminačního zákona, důkazní břemeno žalovaný.
Přenesení důkazního břemene však není automatické.
Osobě, která se domnívá, že byla diskriminována, nestačí jen tvrdit, že došlo k diskriminačnímu jednání. Musí i prokázat, že s ní nebylo zacházeno obvyklým způsobem. Neprokáže-li tvrzení, že s ní nebylo zacházeno neznevýhodňujícím způsobem, nemůže v řízení uspět. Dále pak musí tvrdit, že znevýhodňující zacházení bylo motivováno diskriminací. Až pak dojde k přesunu důkazního břemene. Jednoznačně se k tomu vyjádřil Ústavní soud v nálezu ze dne 26. dubna 2006, sp. zn. Pl. ÚS 37/04: „Osoba, která tvrdí, že je obětí diskriminace, musí nejdříve soudu předložit skutečnosti dostatečně odůvodňující závěr o existenci možné diskriminace, byť to ze slovního znění ustanovení § 133a odst. 2 o. s. ř. dostatečně jasně nevyplývá.“
Inovativní nástroj pro advokáty a uživatele k řešení právních záležitostí on-line. Usnadňuje a zefektivňuje kontakt a komunikaci uživatelů (občanů, podnikatelů a firem) s advokáty a AK.
