V životě dítěte může nastat situace, kdy se ocitne bez rodičů, kteří by se o něj měli starat, a proto je nutné, aby se našla jiná osoba, která převezme jejich roli. Právě k tomuto účelu slouží institut poručenství, když tu není rodiče, který by vykonával svou rodičovskou odpovědnost vůči dítěti.
Půjčíš mi? A jak? Jde opravdu o půjčku? Víte, že existuje několik druhů půjček, výpůjček atd.? Ale jak se v tom vyznat. Udělejme si krátký přehled.
Poslední dobou se čím dál častěji mluví v nejrůznějších souvislostech o svěřenském fondu. Mnoho lidí si ovšem nedovede představit, o co se jedná.
Víte, že se lze stát vlastníkem dané věci i jinak než uzavřením smlouvy? Jedním z případů, kdy lze nabýt vlastnické právo k věci je vydržení. Člověk může vydržet věc, pokud ji tzv. „drží“ po určitou dobu.
Jistě všichni známe podílové spoluvlastnictví, ale víte, že existuje i přídatné spoluvlastnictví?
Jak jinak než smlouvou a vydržením lze nabýt vlastnické právo? Možností je několik. Pojďme se na ně společně podívat.
Málokdo ví, že je možné zřídit si na pozemku, který vlastní někdo jiný právo stavby. Toto právo patří do práv absolutních, hledí se na něj jako na nemovitou věc a tudíž je zapisováno do katastru nemovitostí. Jaké jsou jeho výhody a nevýhody?
Lze následně svou pohledávku uspokojit i jinak než splněním dluhu dlužníkem? Odpověď je ano. Institut zajištění dluhu poskytuje věřiteli lepší postavení, kdy získává hospodářskou výhodu. Díky různým formám zajištění dluhu bude věřiteli usnadněna důkazní situace v případném soudním sporu, věřitel se může při nesplnění dluhu dlužníkem z tohoto zajištění uspokojit, navíc dlužník sám je motivován ke splnění. Tyto instituty přistupují k původnímu dluhu až na druhé místo a lze se z nich uspokojit až při nesplnění dluhu dlužníkem. Samotný dluh se zajistit závazkem jiné osoby, která prohlásí, že pokud dlužník svůj dluh nesplní ona sama je zavázána za toto splnění, nebo pokud dá osoba věřiteli určitou majetkovou jistotu, že dlužník svůj duh splní.
Dlužník uzavřel s věřitelem smlouvu o dílo. Věřitel dílo provedl, dlužník dílo převzal a chtěl ho věřiteli uhradit. Při provedení úhrady ceny díla však k platbám ve variabilním symbolu uvedl dlužník nesprávná čísla faktur (neexistující). Věřitel tak dále vedl faktury za provedení díla jako neuhrazené a podal žalobu o zaplacení předmětných částek. Celý spor se dostal až k Nejvyššímu soudu ČR.