Právo stavby

Samotné právo stavby v sobě zahrnuje i samotnou stavbu, která na cizím pozemku stojí nebo teprve vznikne. Tato stavba, která vznikne teprve v budoucnu, se stane součástí práva stavby a bude se na ni také pohlížet jako na nemovitou věc, pokud tato stavba následně zanikne, nemá tato skutečnost vliv na právo stavby, to totiž stále trvá. 

_{Právo stavby může kdokoli nabýt smlouvou, vydržením, rozhodnutím orgánu veřejné moci a ze zákona}

Pokud ji člověk nabyde smlouvou či rozhodnutím orgánu veřejné moci vzniká až faktickým zápisem do veřejného seznamu, tedy do katastru nemovitostí. Toto právo lze nabýt na hodně dlouhou dobu, což je bezrozpornou výhodou. Strany smlouvy jsou omezeny časem 99 let, pokud člověk právo stavby nabyl vydržením, zanikne toto právo nejpozději po uplynutí 40 let a i po uplynutí těchto zákonných dob lze toto právo ve všech případech prodloužit. Další výhodou je, že toto právo přechází na dědice po smrti vlastníka práva stavby. 

_{Jaká plynou z práva stavby práva a povinnosti oběma smluvním stranám?} 

Stavebník má ke stavbě stejná práva jako vlastník (smí ji libovolně užívat a nakládat s ní), dále mohou být ve smlouvě ujednány povinnosti jako je například povinnost zřídit stavbu do určité doby, povinnost stavbu pojistit či udržovat stavbu v dobrém stavu. Vlastník pozemku naproti tomu si může vyhradit, že chce dávat předem souhlas s určitými faktickými úkony, které mají být na stavbě prováděny nebo s právními úkony, které chce provést vlastník stavby. Právo stavby zaniká, pokud se jej stavebník zřekne nebo uplynutím doby, na kterou bylo toto právo zřízeno. Následně vlastník pozemku, pokud uplyne doba práva stavby, vyplatí stavebníkovi polovinu hodnoty stavby, kterou tato stavba má v době zániku práva stavby.