Jak lze nabýt vlastnické právo?

_{Vyrobení věci a přivlastnění}

Nejjednodušší možností je vyrobení věci.  Další možností je přivlastnění, kdy si každý může přivlastnit věc, která nikomu nepatří a nebrání tomu zákon a ani právo někoho jiného k té věci. Zákon stanovuje, že opuštěná nemovitá věc připadne do vlastnictví státu. 

_{A co zvířata?}

Zákon následně vymezuje problematiku divokých a domácích zvířat, kdy tato zvířata musí být bez pána a ani se k němu po přiměřenou dobu nevrátila a jejich bývalý pán je trvale nestíhá, aby je měl opět pro sebe, poté je možnost si takové zvíře přivlastnit. 

_{Movité věci a nemovité věci}

Co se týče movitých věcí obecně, pokud je vlastník opustil a nevykonává nad nimi vlastnické právo po dobu 3 let, lze si je přivlastnit. U nemovitých věcí je doba určená jako 10 letá. 

Ji_{nou možností je nález věci}

Pokud někdo nalezne věc má primárně povinnost ji vrátit vlastníku či ji odevzdat na nejbližší úřad, aby ten vlastníka našel. Nálezce má pak právo na 10% z ceny nálezu. Pokud se jedná o věc, která má mimořádnou hodnotu, úřad musí zajistit, aby tento nález vešel v širší známost a zvýšila s tak pravděpodobnost, že se majitel věci o ni přihlásí. Pokud se majitel nepřihlásí, opět po 3 letech nabyde vlastnické právo k věci či k výtěžku ze zpeněžení věci nálezce nebo osoba, jíž byl nález svěřen do péče. 

_{Plody rostliny, mláďata zvířat, pozemky}

Skutečnost, že stromu narostou plody, se zdá jako samozřejmá, ale i takto lze nabýt vlastnické právo. Pokud na pozemku vlastníka vyrůstá kmen stromu, pak i jeho plody náleží vlastníku pozemku. Ovšem pokud by kmen byl na hranicích pozemku, náleží plody oběma sousedním vlastníkům. Jiné plody, které pozemek vydává sám od sebe (květiny atd.), aniž by je majitel obdělával, také náleží vlastníku daného pozemku. Obdobné platí i pro movité věci a pro zvířata a jejich mláďata. K pozemku může přibýt i naplavenina a strž. Jedná se o případy, kdy jsou k pozemku, který leží např. u potoka naplaveny části zeminy či celý kus země, poté náleží tyto části vlastníku pozemku, ke kterému tyto části připluly. Vlastnické právo také vzniká zpracováním cizí věci. Člověk, který zpracoval cizí věc a vyrobil tak něco nového následně zaplatí cenu zpracované věci jejímu původnímu majiteli. Další možností je smísení věcí, zde si mohou původní vlastníci věcí rozhodnout, jestli si oddělí poměrnou část z nově vzniklé smísené věci nebo zda budou požadovat zaplacení určité částky, za to že byla použita ke smísení jejich věc. 

_{Složitá situace nastvá u staveb}

Složitá situace nastává např. u stavby, kdy je možností, že někdo použije cizí věc pro svou stavbu nebo že postaví stavbu na cizím pozemku. Pokud vlastník stavby použije cizí věc, tak z logiky věci nahradí její hodnotu jejímu původnímu majiteli. Pokud je stavba zřízená na cizím pozemku tak připadne majiteli pozemku a ten následně nahradí účelně vynaložené náklady jejímu zhotoviteli. Vlastník pozemku může ovšem i požadovat odstranění stavby, pokud její zhotovitel věděl, že ji staví mimo svůj pozemek. Na druhé straně ale i zhotovitel může požadovat převedení pozemku na sebe, samozřejmě za obvyklou cenu. Pokud je ovšem trvalá stavba na pozemku jejího vlastníka a jen nepatrnou částí přesahuje na pozemek sousedního vlastníka, stává se vlastník stavby i vlastníkem této části sousedního pozemku, opět za obvyklou cenu a za předpokladu, že prokáže dobrou víru, že tam stavět mohl – tomuto případu se říká přestavek. 

Poslední možností jak nabýt vlastnické právo je rozhodnutím orgánu veřejné moci, např. soudu.