Dlužník uzavřel s věřitelem smlouvu o dílo. Věřitel dílo provedl, dlužník dílo převzal a chtěl ho věřiteli uhradit. Při provedení úhrady ceny díla však k platbám ve variabilním symbolu uvedl dlužník nesprávná čísla faktur (neexistující). Věřitel tak dále vedl faktury za provedení díla jako neuhrazené a podal žalobu o zaplacení předmětných částek. Celý spor se dostal až k Nejvyššímu soudu ČR.
Ten konstatoval, že pokud dlužník uvede při platbě chybně údaje, jako je variabilní symbol v podobě čísla faktury, pak takové pochybení nejde na vrub věřitele, nýbrž na vrub samotného dlužníka – to znamená, že ony faktury nebyly řádně uhrazeny.
Toto pravidlo platí i v případě, kdyby mezi věřitelem a dlužníkem neexistovaly žádné další pohledávky. V takovém případě na straně věřitele vzniklo sice bezdůvodné obohacení, nicméně to nic nemění na tom, že nebyla uhrazena ta pohledávka, která být uhrazena měla (leda, že by dlužník řádně provedl započtení pohledávek – nejprve věřitele vyzval k vrácení bezdůvodného obohacení (tj. částek s nesprávně uvedeným číslem faktury ve variabilním symbolu) a následně dalším přípisem provedl započtení pohledávek – tyto úkony nejde učinit jedním dopisem zároveň).
Dlužníci si tak musí dávat velký pozor, jaké údaje uvedou při provádění plateb svým věřitelům.
Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.1.2016, sp. zn.: 23 Cdo 663/2015.
Inovativní nástroj pro advokáty a uživatele k řešení právních záležitostí on-line. Usnadňuje a zefektivňuje kontakt a komunikaci uživatelů (občanů, podnikatelů a firem) s advokáty a AK.