Téměř každý z nás se v každodenním životě setkává s pracovním právem: buď jako zaměstnanec, nebo jako živnostník a podnikatel z pozice zaměstnavatele. Nejčastější je zaměstnání v pracovním poměru na základě pracovní smlouvy, ale můžete pracovat i podle dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. V tomto článku se podíváme na to, jak je to s odpovědností zaměstnance za škodu a na co si dát pozor, pokud dojde k situaci, že po Vás Váš zaměstnavatel bude požadovat náhradu škody z titulu odpovědnosti.
Předně je třeba zdůraznit, že odpovědnost zaměstnance za škodu podle zákoníku práce je postavená na požadavku zavinění. Musí tedy jít o škodu, která byla způsobena zaviněním zaměstnance, ať už úmyslně, nebo z nedbalosti. Zákon hovoří o zaviněném porušení povinnosti při plnění pracovního úkolu nebo v přímé souvislosti s ním, popřípadě o úmyslném porušení dobrých mravů. Zaměstnavatel navíc má povinnost dokázat zavinění na straně zaměstnance.
Podle zákoníku práce odpovídá zaměstnanec za škodu pouze do výše čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního platu či mzdy. Výjimku z tohoto zastropování představuje spíše výjimečně prokazatelné úmyslné zavinění nebo škoda způsobená opilostí či požitím jiných návykových látek. Pak by zaměstnanec musel odpovídat plně za způsobenou škodu. Je také možné, že předmětná škoda vznikla spoluzaviněním na straně zaměstnavatele, např. opomenutím vytvoření vhodných pracovních podmínek nebo nezajištěním potřebných ochranných prostředků. Potom se částka škody, kterou má zaměstnanec hradit, přiměřeně sníží.
Zvláštním případem odpovědnosti je uzavření tzv. dohody o hmotné odpovědnosti mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Jedná se o dohodu o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat. Typicky se jedná o peníze v hotovosti, ceniny jako jsou např. stravenky, zásoby materiálu nebo zboží apod. Jedná se o majetkové hodnoty, se kterými zaměstnanec může osobně disponovat, neboť mu byly svěřeny. Tuto dohodu může uzavřít platně pouze zaměstnanec starší 18 let a uzavírá se zpravidla při vzniku pracovního poměru. To je také důvod, proč studenti a brigádníci mladší 18 let v obchodě např. pouze doplňují zboží a nemohou vykonávat práci pokladní.
Kromě toho může zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřít dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí – to jsou pracovní nástroje, ochranné pracovní pomůcky, ale i služební telefon, počítač, automobil apod. Pokud převezmete takovou věc od svého zaměstnavatele a následně ji vracíte, vždy si vyžádejte písemné potvrzení o tom, že jste vše řádně vrátili nepoškozené – tzv. převodku. Zaměstnavatel má podle zákoníku práce povinnost provádět pravidelnou inventuru svěřených hodnot.
U obou těchto dohod je třeba mít na paměti, že zaměstnavatel zde získává velmi výhodné postavení – v případě vzniku problému, tedy manka v pokladně nebo ztracené věci, se totiž zavinění na straně zaměstnance předpokládá automaticky. Zaměstnanec tedy buď odpovídá za celou způsobenou škodu, nebo musí dostatečně prokázat, že škodu sám nezavinil. Je také možnost, aby zaměstnanci odpovídali společně za škodu, kterou společně způsobili. V tomto případě se jejich povinnost k náhradě škody rozdělí poměrně podle výše jejich průměrné hrubé mzdy, přičemž mzda vedoucího pracovníka se započítává dvakrát. Je dobré vědět, že od obou těchto dohod může zaměstnanec platně odstoupit, a to tehdy, pokud mu zaměstnavatel nevytvořil vhodné podmínky pro řádné hospodaření se svěřenými hodnotami, i když na to byl předem písemně upozorněn.
Po vzniku škody je zákonem předvídaný postup takový, že zaměstnavatel projedná celou záležitost se zaměstnancem a písemně mu oznámí výši škody, a to zpravidla do jednoho měsíce. Jo obvyklé, že následně uzavře zaměstnavatel se zaměstnancem písemnou dohodu o tom, jak bude škoda nahrazená (obvykle ve splátkách nebo prostřednictvím srážek ze mzdy).
Inovativní nástroj pro advokáty a uživatele k řešení právních záležitostí on-line. Usnadňuje a zefektivňuje kontakt a komunikaci uživatelů (občanů, podnikatelů a firem) s advokáty a AK.