Střídává péče z pohledu Ústavního soudu ČR

Stěžejní argumenty matky pro rozhodnutí o výlučné péči byly následující:

1. právní  závěry  odvolacího  soudu  jsou  dle  stěžovatelky v příkrém  nesouladu  se  skutkovými  zjištěními,  když odvolací  soud dovodil,  že nenastala  taková  změna  poměrů,  která  by  odůvodňovala  změnu  předchozího rozhodnutí, kterým byla nezletilá svěřena do střídavé péče;
2. zahájení školní docházky nezletilé (např. navštěvování  dvou  základních  škol  vzdálených  300  km,  odlišný výukový plán, střídání školních kolektivů), změna zdravotního stavu a prohloubení rozporů v komunikaci mezi rodiči;
3. odvolací  soud  přehlížel  zásadní  důkazy,  na  kterých  bylo  postaveno rozhodnutí soudu prvního stupně, zejména  znalecký posudek (tento se negativně vyjádřil o střídavé péči);
4. ignorováno vyjádření opatrovníka, který se jednoznačně přiklonil k tomu, že nezletilá by měla být svěřena do výlučné péče;
5. realizace střídavé péče za stávajících podmínek nepřiměřená zátěž a je ohrožen její psychický vývoj;
6. v nejlepším zájmu nezletilé, aby měla stabilní výchovné  prostředí,  navštěvovala  pouze  jednu  základní  školu a   zachovala   si související sociální vazby, zejména začlenění do kolektivu. Stěžovatelka má za to, že je  zcela  evidentně  proti  zájmu  nezletilé být zbytečně  stresována  neustálým cestováním,  střídáním  rodinných,  školních  a  zájmových  prostředí  a  nemožností systematického  rozvíjení  svých zájmů.

Jak se k věci postavil Ústavní soud ČR?

Pokud jde o (ne)svěření dítěte do střídavé péče za situace, kdy již dříve soudy o úpravě výchovných poměrů dítěte rozhodly či kdy již dříve schválily dohodu rodičů o výkonu jejich rodičovských práv a povinností, je podstatné, zda jednak došlo ke změně okolností, jednak zda je v souvislosti s touto změnou nutné ochránit nejlepší zájmy dítěte změnou dosavadních  výchovných poměrů a dále, zda se posouzením možné nutnosti přehodnotit stávající výchovné poměry v důsledku změny okolností soudy dostatečně zabývaly. Pokud jsou změny tak zásadní, že převáží zájem nad stabilním výchovným prostředím, pak je soud povinen rozhodnout o změně, jinak může dojít k porušení práva dítěte a jeho rodiče na respektování rodinného života.

Odvolací soud nerespektoval znalecký posudek

který se zásadně vyjádřil prot střídavé péči a vyjádřil v posudku negativní vlivy, které tento stav má na nezletilou a jakým způsobem ji vyčerpává. Soud ignoroval zprávu školy, která doporučovala, aby nezletilá navštěvovala pouze jednu školu. Odvolací soud řádně nezabýval otázkou,  jaký  může  mít  režim  střídavé  péče  a  docházka  do  dvou  základních  škol dopad  na  vývoj nezletilé. Soud ignoroval i stanovisko Orgánu sociální péče o dítě. Soud ignoroval skutečnost, že vlivem střídavé péče nebude moci nezletilá navštěvovat zájmové kroužky, a další.

Odvolací soud se nedostatečně zabýval nutností přehodnotit stávající výchovné poměry s ohledem na nejlepší zájem nezletilé

Přehodnocení  stávajících  výchovných poměrů  musí  být  komplexní  a  podrobné, a v každé  jeho  složce  je  třeba  hodnotit  zájem  dítěte.  Není  dostačujícím zjištění,  že nezletilá režim střídavé péče a docházku do dvou základních škol zvládla. Je třeba zkoumat, jaký má tento režim vliv na její soukromý život, zda nezletilá prožije šťastné a spokojené dětství či zda má možnost stýkat se se svými vrstevníky a být součástí kolektivu.  Pouhé  zvládnutí  učiva  není  v tomto  ohledu  dostatečným  odůvodněním, zvláště  za  situace,  kdy dle  závěrů znaleckého posudku nezletilá  zvládá  školní dualismus na úkor své psychické pohody. Jinými slovy, nikoli za všech okolností zahájení školní docházky do dvou různých základních škol představuje změnu poměrů. Na věc je nutné se vždy dívat optikou optikou zájmu dítěte.

Rozsudek odvolacího soudu tak byl zrušen a věc byla vrácena tomuto soudu k opětovnému projednání.

Zdroj: Nález Ústavního soudu ČR ze dne 24.6.2016, sp. zn.: II. ÚS 169/16