Předběžné prohlášení

Předběžné prohlášení

Pokud určitá osoba očekává vlastní nezpůsobilost právně jednat (např. z důvodu rozvíjení duševní poruchy jako je např. Alzheimerovu nemoc či demence), může učinit prohlášení o tom, aby byly její záležitosti spravovány určitým způsobem, nebo aby je spravovala určitá osoba, nebo aby se určitá osoba stala jejím opatrovníkem. 

Forma předběžného prohlášení

Předběžné prohlášení je upraveno v ustanoveních §§ 38–44 občanského zákoníku. Jedná se o jedno z podpůrných opatření při narušení schopnosti zletilého právně jednat. Předběžné prohlášení může mít formu veřejné listiny (notářský zápis) nebo soukromé listiny.

Soukromá listina musí být opatřena datem a potvrzená (podepsaná) dvěma svědky. Svědky mohou být jen osoby, které na prohlášení a jeho obsahu nemají zájem a nejsou nevidomé, neslyšící, němé nebo neznalé jazyka, v němž je prohlášení učiněno. Svědci musí být schopni potvrdit schopnost prohlašujícího jednat a zároveň obsah jeho prohlášení.

Odvolání předběžného prohlášení

K výslovnému odvolání prohlášení se vyžaduje forma veřejné listiny nebo soukromé listiny opatřené datem a potvrzené dvěma svědky. Pokud ten, kdo předběžné prohlášení učinil, zničí listinu obsahující předběžné prohlášení, má to účinky odvolání.

Soud může přihlédnout i k neplatnému předběžnému prohlášení

Je-li předběžné prohlášení nebo jeho odvolání neplatné, soud k nim přihlédne, není-li příčiny pochybovat o vůli toho, kdo je učinil. Pokud je tedy předběžné prohlášení neplatné např. pro nedostatek formy (neobsahuje podpis a identifikaci svědků), soud nemůže od obsahu takového předběžného prohlášení zcela odhlédnout a považoval jej za úplně bezvýznamné.

Neplatné předběžné opatření se nevyrovná platnému předběžnému prohlášení. Není tedy pro soud bezvýjimečným imperativem, ale určitým vodítkem.