Právo na náhradu za ztrátu radosti z dovolené
Blog s články z právní oblasti
Do nového občanského zákoníku (konkrétně do ustanovení § 2543) bylo výslovně zařazeno právo na náhradu za ztrátu radosti z dovolené, tedy právo na náhradu za ztrátu prožitku či spokojenosti z dovolené. Ačkoliv toto právo bylo v médiích často prezentováno jako „novinka“, ve skutečnosti bylo možno právo na náhradu za ztrátu radosti z dovolené uplatnit i podle dřívějšího občanského zákoníku, byť toto právo nebylo výslovně zákonem upraveno.
Právo na náhradu za ztrátu radosti z dovolené nevzniká jako důsledek jakékoliv nepříjemnosti, která nastane v průběhu dovolené. Porušení povinnosti cestovní kanceláře musí dosáhnout takové intenzity, aby bylo způsobilé objektivně znepříjemnit pobyt. Při posuzování důvodnosti nároku na náhradu za ztrátu radosti z dovolené, eventuálně jeho výše, může být vodítkem tzv. frankfurtská tabulka slev (v roce 1985 jí vydala 24. komora Zemského soudu ve Frankfurtu).
Může se jednat např. o situace, kdy:
• nebude poskytnuto ubytování v souladu s údaji v katalogu cestovní kanceláře (umístění ubytování, turistické kategorie nebo úrovně komfortu),
• dojde ke ztrátě zavazadla leteckou společností,
• cestovní kancelář nezajistí průvodce, ačkoli tak učinit má, a cestující se nachází v krajině, jejíž jazyk nezná.
Je důležité upozornit, že za porušení závazků z cestovní smlouvy odpovídá cestovní kancelář bez ohledu na to, zda tyto závazky mají být splněny cestovní kanceláří nebo jinými dodavateli služeb cestovního ruchu poskytovaných v rámci zájezdu (např. poskytovatelem dopravy, ubytování či stravování, která má smlouvu s cestovní kanceláří).
Inovativní nástroj pro advokáty a uživatele k řešení právních záležitostí on-line. Usnadňuje a zefektivňuje kontakt a komunikaci uživatelů (občanů, podnikatelů a firem) s advokáty a AK.
