Kdy má OSVČ nárok na peněžitou pomoc v mateřství? V minulém článku věnujícím se peněžité pomoci v mateřství jsme slíbili, že se k tomuto tématu ještě jednou vrátíme. Nyní tento slib plníme a níže uvádíme, co vše musí splnit osoba samostatně výdělečně činná, jinak také OSVČ, aby jí nárok na tuto dávku vznikl.
Základní podmínkou získání nároku na peněžitou pomoc v mateřství je pro OSVČ, stejně jako pro zaměstnance, účast na nemocenském pojištění. Na rozdíl od zaměstnance je však účast na nemocenském pojištění pro OSVČ zcela dobrovolná. Jakkoliv je totiž pro OSVČ účast na důchodovém pojištění povinná a z toho titulu je také pro OSVČ povinná platba pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, neznamená to, že je OSVČ automaticky účastna i nemocenského pojištění. Proto, plánujete-li v dohledné době rozšíření rodiny, přihlaste se k účasti na nemocenském pojištění.
Stejně jako u zaměstnance, platí i pro OSVČ, že pro získání nároku na peněžitou pomoc v mateřství je nutná účast na nemocenském pojištění po dobu alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Kromě této podmínky musí však OSVČ splnit další podmínku, kterou je účast na nemocenském pojištění OSVČ po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.
Stejně jako je tomu i u zaměstnance, může rovněž i OSVČ v případě zániku účasti na nemocenském pojištění, uplatnit tzv. ochrannou lhůtu, která stejně jako u zaměstnance činí tolik kalendářních dnů, kolik trvalo poslední pojištění, maximálně však 180 kalendářních dnů. Podmínkou je, že těhotenství prokazatelně vzniklo v době trvání pojištění. Pokud by totiž vzniklo až po zániku pojištění, ochranná lhůta se neuplatní. Pro ochrannou lhůtu dále platí, že se jednotlivé ochranné lhůty z jednotlivých pojištění mohou za splnění určitých podmínek sčítat.
Že v praxi dochází k nepochopení institutu ochranné lhůty, dokládají mnohé soudní spory, z nichž příkladně uvádíme rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. 1 Ads 269/2016-30, v němž se soud vyjadřuje k problematice sčítání ochranných lhůt z různých pojištění a konstatuje, že ochranná lhůta týkající se nároku na peněžitou pomoc v mateřství se logicky odvíjí od skutečnosti, že pojištění zaniklo právě a jenom v době těhotenství.
Další podmínkou získání nároku na peněžitou pomoc v mateřství je, že OSVČ nesmí po dobu pobírání peněžité pomoci v mateřství osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. U této podmínky je důležité si povšimnout, že OSVČ sice nesmí výdělečnou činnost vykonávat osobně, ale to neznamená, že ji nesmí vykonávat prostřednictvím jiné osoby. Výše jsme zmínili jen některá možná úskalí, která vás mohou v případě žádosti o dávku peněžité pomoci v mateřství potkat.
Tápete-li a nevíte-li si rady, vyhledejte pomoc odborníka, který se touto problematikou zabývá. Poradit se o právní stránce věci můžete třeba na našich stránkách v sekci s názvem právní poradna online
Inovativní nástroj pro advokáty a uživatele k řešení právních záležitostí on-line. Usnadňuje a zefektivňuje kontakt a komunikaci uživatelů (občanů, podnikatelů a firem) s advokáty a AK.