Město nesmí diskriminovat zdravotně postižené občany
Blog s články z právní oblasti
Nevidomý muž nedávno uspěl s tzv. antidiskriminační žalobou proti městu Třeboň, které se musí omluvit a zaplatit odškodnění 50 tisíc Kč. Omluva už vyšla v místním tisku. Přihlásil se do výběrového řízení na pronájem městského bytu a nabídl nejvyšší nabídku, což bylo jediné vyhlášené kritérium soutěže. Město jeho nabídku odmítlo s tím, že patrový dům by pro něj nebyl vhodný z důvodu orientace v prostoru, třebaže on nežádal žádné zvláštní úpravy bytu. Soud však dal za pravdu nevidomému člověku, který se v běžném životě orientuje bez problémů. Město mu ale podle rozsudku soudu nemusí zajistit pronájem jiného bytu. Dá se ale očekávat, že v návaznosti na vydaný rozsudek už nebude mít problém s tím, aby v příštím výběrovém řízení nějaký byt dostal.
Do případu se vložila i veřejná ochránkyně práv a intervenovala ve prospěch nevidomého občana. Ombudsmanka navíc k případu uvedla, že antidiskriminační žaloby jsou v České republice málo využívané, neboť lidé, kteří se setkají s diskriminací, volí často jiný postup než je soudní spor. V posledních pěti letech se české soudy zabývaly asi padesátkou takových žalob a pouze v šesti případech byli žalobci úspěšní.
Tzv. antidiskriminační žaloba je zvláštní prostředek ochrany subjektivních práv jednotlivce podle tzv. antidiskriminačního zákona (zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací). Podle ustanovení § 10 tohoto zákona, dojde-li k porušení práv a povinností vyplývajících z práva na rovné zacházení nebo k diskriminaci, má ten, kdo byl tímto jednáním dotčen, právo se u soudu žalobou domáhat, aby bylo upuštěno od diskriminace, aby byly odstraněny následky diskriminačního zásahu a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění (např. omluva). Pokud by se navíc nejevilo postačujícím takové přiměřené zadostiučinění, zejména proto, že byla v důsledku diskriminace ve značné míře snížena dobrá pověst nebo důstojnost osoby nebo její vážnost ve společnosti, má žalobce též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích. Výši náhrady určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo. Je důležité uvést, že v řízení, kde se projednává taková antidiskriminační žaloba, platí procesní institut obrácení důkazního břemene.
Naše civilní soudnictví je postaveno na obecné zásadě, že důkazní břemeno má žalobce, který musí prokázat, čeho se domáhá svou žalobou. Tady je ovšem výjimka – žalobce tvrdí, že byl diskriminován, ale druhá strana – zaměstnavatel, škola, úřad apod. – musí u soudu prokázat, že ho nediskriminoval a že měl pro své omezující opatření racionální a přijatelný důvod. V citovaném případě město Třeboň nijak neprokázalo, že jediným důvodem, proč žadatel nedostal pronájem městského bytu, přestože splnil podmínky a vznesl nejvyšší nabídku, byl jeho zdravotní stav.
Inovativní nástroj pro advokáty a uživatele k řešení právních záležitostí on-line. Usnadňuje a zefektivňuje kontakt a komunikaci uživatelů (občanů, podnikatelů a firem) s advokáty a AK.
