Víte komu patří odpad ze stavby supermarketu? Vcelku prozaická otázka z nadpisu článku připomínající Nerudův román Kam s ním? Soudy se v dané věci zabývaly tím, komu patří nemalé množství odpadu - 15 tisíc tun. Spor se táhnul neskutečných 13 let a celou věc musel rozhodnout až Ústavní soud ČR. Stavební společnost stavěla supermarket. V rámci stavby vznikl odpad – zemina, která byla odvezena nikoliv na skládku, ale na cizí pozemek, a proto vznikl spor o to, kdo má povinnost tuto zeminu odstranit, tj., kdo je jejím vlastníkem.
Soud prvního stupně konstatoval, že vlastníkem movité věci – zeminy – odpadu, je vlastník zbourané nemovitosti a vlastník pozemku, kterým byla společnost vlastnící síť supermarketů v ČR. K převodu vlastnického práva k této zemině nedošlo ani na základě smlouvy o výstavbě mezi stavebními společnostmi a provozovatelem marketu. Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno odvolání.
Odvolací soud konstatoval, že vlastníkem odpadu – zeminy je stavební společnost, na kterou bylo převedeno vlastnické právo k zemině na základě smlouvy o výstavbě. Tato společnost byla označena subjektem odpovědným dle zákona o odpadech za nakládání s odpadem uloženým na pozemku a měla ho také odstranit. Nejvyšší soud, ke kterému bylo podáno dovolání, rozhodl stejně jako ten odvolací, a proto nezbylo než podat ústavní stížnost k Ústavnímu soudu ČR.
Konstatoval Ústavní soud konstatoval, neboť prováděním demoličních prací dochází k separaci dosavadních součástí budovy (stavebního materiálu).Podobně je vlastníkem movitých věcí vznikajících při skrývce zeminy z pozemku vlastník tohoto pozemku, prováděním skrývky dochází k oddělení dosavadních součástí zemského povrchu (rostlin, hlíny, kamení, hornin a nerostů aj.). Je - li takto separovaná movitá věc věcí, které se osoba zbavuje nebo má úmysl se jí zbavit, je odpadem (viz § 3 odst. 1 zákona o odpadech).“
Ústavní soud odmítl shora uvedneý názor odvolacího soudu a Nejvyššího soudu ČR, že vlastnické právo k zemině bylo na stavební společnosti převedeno smlouvou. Důvodem je skutečnost, že stavební společnosti nepatřily mezi subjekty, které jsou na základě zákona o odpadech oprávněny nakládat s odpadem, a proto by taková smlouva byla stejně absolutně neplatná, protože takový převod zeminy je v rozporu se zákonem.
Zdroj: Nález Ústavního soudu ČR ze dne 29.11.2016, sp. zn.: III. ÚS 3698/15.
Inovativní nástroj pro advokáty a uživatele k řešení právních záležitostí on-line. Usnadňuje a zefektivňuje kontakt a komunikaci uživatelů (občanů, podnikatelů a firem) s advokáty a AK.