GDPR – kdy nepotřebujeme souhlas?
Blog s články z právní oblasti
Už v několika článcích jsme vás informovali o novém Nařízení o ochraně osobních údajů (tzv. GDPR). Tento článek se bude věnovat zákonnosti zpracování osobních údajů podle GDPR. S příchodem přísnějších podmínek pro zpracování údajů se rozmohla nepravdivá informace, že „teď už bude souhlas potřeba úplně na všechno“, tedy že by s každým zpracováním osobních údajů musel dát subjekt výslovný souhlas. Takové tvrzení není pravdivé, neboť přímo nařízení GDPR ve svém textu počítá hned s několika způsoby, jak lze zpracování činit zákonně.
Kromě situace, kdy nám subjekt údajů udělil přímo souhlas se zpracováním údajů, můžeme zákonně osobní údaje zpracovávat, pokud je zpracování nezbytné pro splnění smlouvy, jejíž smluvní stranou je subjekt údajů, nebo pro provedení opatření přijatých před uzavřením smlouvy na žádost tohoto subjektu údajů. Pokud jsme se subjektem uzavřeli například kupní smlouvu, můžeme činit takové kroky, aby došlo ke splnění naší smluvní povinnosti a za tímto účelem osobní údaje subjektu zpracovávat.
Třetím důvodem je nezbytnost zpracování pro splnění právních povinností, která se na správce osobních údajů vztahuje. Zde můžeme jako příklad uvést povinnost zaměstnavatele zpracovávat osobní údaje zaměstnanců za účelem následného výpočtu důchodu apod.
Dalším důvodem je ochrana životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné fyzické osoby. Pokud by například byla osoba v ohrožení života a nacházela se ve svém obydlí, bude účelné, aby správce sdělil či zpracoval adresu bydliště ohrožené osoby a tento údaj pro záchranu života využil.
Předposledním zákonným důvodem je, že je zpracování nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce.
Posledním uváděným avšak neméně důležitým důvodem je zpracování nezbytné pro účely oprávněných zájmů příslušného správce či třetí strany, kromě případů, kdy před těmito zájmy mají přednost zájmy nebo základní práva a svobody subjektu údajů vyžadující ochranu osobních údajů, zejména pokud je subjektem údajů dítě. Zde je typickým příkladem kamerový systém zaměstnavatele monitorující pracoviště. Účelem kamerového sytému může být pouze ochrana majetku zaměstnavatele a nikoliv sledování zaměstnanců.
Autor: Natálie Ivanovská
Inovativní nástroj pro advokáty a uživatele k řešení právních záležitostí on-line. Usnadňuje a zefektivňuje kontakt a komunikaci uživatelů (občanů, podnikatelů a firem) s advokáty a AK.
