Krátce po druhé světové válce byla založena mezinárodní organizace Rada Evropy, která sídlí ve Štrasburku ve Francii a dnes má téměř 50 členských států. Některé leží geograficky v Evropě pouze ve velmi rozšířeném slova smyslu a navíc řada mimoevropských států má v této organizaci statut pozorovatele. Posláním Rady Evropy je ochrana společných evropských hodnot, podpora vlády práva a demokracie. Tyto cíle má Rada Evropy do značné míry společné s Evropskou unií, po stránce organizace se však jedná o odlišnou, samostatnou instituci. Významným nástrojem, který Rada Evropy používá ke splnění svých cílů, je kontinuální prohloubená ochrana lidských práv. Ve Štrasburku je činný Evropský soud pro lidská práva (dále jen „ESLP“), který od 90. let 20. stol. navázal na dřívější Komisi pro lidská práva.
U štrasburského soudu pracuje vždy jeden soudce za členský stát Rady Evropy. Úkolem soudců je dohlížet na to, aby lidé nebyli ze strany svých států kráceni na svých právech a aby se mohli spolehnout na demokratické standardy, které si evropské státy odsouhlasily už v roce 1950 v Římě, když se zavázaly k dodržování Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Původně Rada Evropy sdružovala jen západoevropské státy, ale už v roce 1992 se k ní připojila i ČSFR. Od té doby rozhodl ESLP tisíce případů, kde bylo shledáno porušení lidských práv ze strany veřejné moci v České republice.
Nejčastějším problémem je určitě porušení práva na spravedlivý proces, a to konkrétně nepřiměřená doba soudního řízení – soudy trvají u nás bohužel často příliš dlouho. Mezi úspěšné stěžovatele patří také vlastníci nájemních domů, kteří utrpěli finanční ztráty kvůli státem regulovanému nájemnému. Ve Štrasburku se řešila také problematika diskriminace ve vzdělávání nebo kontroverzní domácí porody. Zatímco kvůli zařazení dítěte do zvláštní školy musely české úřady zaplatit vysoké odškodnění, v případě domácích porodů dovodil ESLP, že zájem státu na poskytování co možná nejkvalitnější zdravotní péče a tedy zákaz porodů mimo zdravotnické zařízení je legitimním omezením. Často se diskutuje také právo na soukromý a rodinný život nebo na ochranu soukromí v protikladu s právem na svobodu projevu a na dostupné informace.
Pokud ESLP konstatuje porušení práva, které zakotvuje Evropská úmluva a státní orgány ho nedodržují, uloží ESLP dotyčnému státu povinnost zaplatit poškozenému jednotlivci určitou částku jako odškodnění. Soud často rozhoduje tím způsobem, že zvažuje dvě proti sobě stojící práva a rozhodne, které z nich má v daném případě dostat přednost.
Pokud jste přesvědčeni, že české úřady a soudy porušují svým jednáním vůči Vám Vaše lidská práva, můžete se obrátit na ESLP se stížností. Aby byla stížnost označená za přijatelnou a aby ji ESLP mohl projednat, je třeba dodržet několik závazných podmínek.
Hlavní podmínkou je vyčerpání všech dostupných vnitrostátních opravných prostředků (tedy rozhodnutí úřadů i soudů včetně soudů nejvyšších a ústavních). Stížnost musí být podána ve lhůtě šesti měsíců od posledního rozhodnutí. Stížnost také musí být řádně podepsaná a stěžovatel musí mít skutečný osobní zájem na dané záležitosti. Stížnost nesmí být stejná jako jiná stížnost, která už dříve byla před ESLP projednávaná. Důležité je, že stejná věc nesmí být současně předložená jinému mezinárodnímu orgánu. Podle Evropské úmluvy se na ESLP může obrátit nejen fyzická osoba, ale také nevládní organizace nebo skupina jednotlivců. Pro podání stížnosti ESLP se vyžaduje povinné zastoupení advokátem. Proto se obraťte na zkušeného odborníka, který dovede zvážit pravděpodobnost úspěchu Vaší stížnosti a poradí Vám, zda vůbec a jak se máte na ESLP obrátit.
Inovativní nástroj pro advokáty a uživatele k řešení právních záležitostí on-line. Usnadňuje a zefektivňuje kontakt a komunikaci uživatelů (občanů, podnikatelů a firem) s advokáty a AK.