Rada EU schválila dne 7. října 2019 směrnici o ochraně osob oznamujících porušení práva Evropské unie. Schválením směrnice vznikl společný minimální právní rámec pro členské státy Evropské unie v oblasti ochrany práv oznamovatelů (tzv. whistleblowerů).
Slovo „whistleblowing“, které vzniklo na přelomu 60. a 70. let 20. století, se používá pro označení jednání stávajícího nebo bývalého zaměstnance určité organizace či společnosti, který upozorní příslušný orgán oprávněný k dozoru na nelegitimní, neetické nebo nezákonné praktiky v dané organizaci či společnosti, které se dějí se souhlasem nadřízených a jdou proti veřejnému zájmu či ohrožují veřejnost.
Cíle směrnice
Cílem směrnice o ochraně osob oznamujících porušení práva Evropské unie je poskytnout právní ochranu osobám, které informují o poškození veřejného zájmu, o kterém se dozví v zaměstnání nebo v souvislosti s ním. Směrnice bude dopadat například na oblast veřejných zakázek, finančních služeb, praní peněz a financování terorismu, ochrany životního prostředí a další. Oznamovatelé protiprávního jednání budou podle směrnice chráněni jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru.
Transpozice směrnice do českého právního řádu
Příprava transpozice směrnice o ochraně osob oznamujících porušení práva Evropské unie do českého právního řádu již probíhá. Ministerstvo spravedlnosti již připravuje odpovídající návrh zákona o ochraně oznamovatelů, který bude po dokončení předložen vládě ke schválení.
Inovativní nástroj pro advokáty a uživatele k řešení právních záležitostí on-line. Usnadňuje a zefektivňuje kontakt a komunikaci uživatelů (občanů, podnikatelů a firem) s advokáty a AK.