Anonymizace osobních údajů ve zveřejněném rozsudku

_{„Profesionální“ zmocněnec nemůže požadovat anonymizaci osobních údajů ve zveřejněném rozsudku}

Žalobce vystupující ve větším množství řízení jako obecný zmocněnec požadoval, aby Krajský soud v Brně uložil Nejvyššímu správnímu soudu zákaz pokračovat ve zveřejňování jeho osobních údajů, které byly uvedeny v rozsudku týkajícím se řízení, v němž vystupoval jako obecný zmocněnec. Krajský soud žalobu zamítl. 

 _{Jak se na věc dívá Nejvyšší správní soud?}

Cílem anonymizace je chránit soukromí těch osob, které v soudním řízení a poté v soudním rozhodnutí vystupují jako soukromé osoby (např. účastníci, svědci). Jejich soukromí je prolomeno jen při veřejném vyhlášení rozsudku (jak říká čl. 96 odst. 2 Ústavy), následně už je však jejich soukromí chráněno právě uvedenou anonymizací. 

Tato ochrana naopak nedopadá na ty, kdo před soudem vystupují jako profesionálové, typicky advokáti, kteří před soudem realizují svůj veřejný a profesní život, či státní orgány v pozici účastníků. 

Nejvyšší správní soud považuje za zřejmé, že:

 „…stěžovatel skutečně vystupoval v daném řízení jako osoba, která tuto činnost provádí systematicky a čerpá z ní prospěch. Zároveň ale nechce nést odpovědnost, která je s takovou činností spojena v případě skutečných profesionálů, tedy typicky advokátů. Nyní posuzovanou kasační stížností se tak stěžovatel fakticky domáhá toho, aby mohl tuto činnost nadále systematicky vykonávat, aby z ní mohl čerpat finanční a jiný prospěch, aby ji mohl veřejně inzerovat, aby se mohl chlubit svými úspěchy, ale zároveň aby se mohl stáhnout zpět do svého soukromí a dovolávat se ochrany osobních údajů, pokud se při této činnosti dopustí něčeho, co si nepřeje zveřejňovat.“ 

Zdroj: Rozsudedk NSP ze dne 6. 2. 2019, č. j. 9 As 429/2018–35