Advokátní tajemství

Advokátní tajemství

„Advokátní tajemství“ neboli povinnost mlčenlivosti advokátů je jednou ze základních povinností advokáta. Advokát je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb. Povinnost mlčenlivosti přitom není výsadou advokátů, ale naopak ochranou klientů.

Kdo může advokáta zprostit povinnosti mlčenlivosti?

Povinnosti mlčenlivosti může advokáta zprostit pouze klient a po jeho smrti či zániku právní nástupce klienta. Pokud má klient více právních nástupců, ke zproštění je potřebný souhlas všech právních nástupců klienta. Zbavení povinnosti mlčenlivosti musí být provedeno písemnou formou a musí být adresováno advokátovi. V řízení před soudem však lze zbavení povinnosti mlčenlivosti učinit i ústně do protokolu.

Pokud je z okolností případu zřejmé, že klient nebo jeho právní nástupce zprostil advokáta povinnosti mlčenlivosti pod nátlakem nebo v tísni, je advokát povinen nadále zachovávat mlčenlivost.

Existují výjimky z povinnosti mlčenlivosti?

Povinností mlčenlivosti není dotčena zákonem uložená povinnost překazit spáchání trestného činu a povinnosti advokáta jako daňového subjektu stanovené předpisy o správě daní a poplatků (v tomto případě je však advokát povinen zachovávat mlčenlivost o povaze věci, ve které právní služby poskytl nebo poskytuje).

Povinností mlčenlivosti není advokát vázán v řízení před soudem nebo jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi ním a klientem nebo jeho právním nástupcem.

Sankce za porušení povinnosti mlčenlivosti

Porušení mlčenlivosti je kárným proviněním, za které může kárná komise uložit i trest vyškrtnutí ze seznamu advokátů (příp. některý z mírnějších trestů: napomenutí, veřejné napomenutí, pokutu až do výše stonásobku minimální měsíční mzdy, dočasný zákaz výkonu advokacie uložený na dobu od 6 měsíců do 3 let).