Již dále není možné vybírat soudní poplatek za odvolání podané v řízení o žalobě proti státu na náhradu škody. Ústavní soud dospěl v nálezech sp. zn. I. ÚS 1415/18 a IV. ÚS 3283/18 k závěru, že vybírání soudního poplatku za odvolání podané ve věci náhrady škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem je v rozporu s ústavním pořádkem.
Plénum Ústavního soudu zamítlo návrh skupiny poslanců na zrušení některých ustanovení upravujících preventivní uchovávání provozních a lokalizačních údajů o elektronické komunikaci u poskytovatelů telekomunikačních služeb (tzv. „data retention“) a možnosti jejich následného poskytnutí zákonem stanoveným orgánům.
Jak zanikne trestní odpovědnost za neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby? Účinná lítost představuje jednu z okolností, které když nastanou po spáchání trestného činu, avšak dříve, než o daném činu pravomocně rozhodne soud, mohou mít za následek zánik práva státu potrestat pachatele. U neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby obsahuje trestní zákoník zvláštní ustanovení o účinné lítosti (§ 242).
Je to možné mít nárok na nemocenské po skončení zaměstnání? Nárok na nemocenské má pojištěná osoba, která byla uznána dočasně práce neschopnou nebo které byla nařízena karanténa, a to v případě, že dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa trvá déle než 14 kalendářních dní. Nemocenské náleží od 15. kalendářního dne. V určitých případech náleží nemocenské i osobě, které již pojištění skončilo.
Stalking (nebezpečné pronásledování) spočívá v úmyslném a systematickém porušování osobní svobody jiného člověka. Cílem stalkera je navázání a udržování kontaktu s pronásledovanou obětí i přes její zjevný nesouhlas. Toto jednání vzbuzuje v oběti důvodnou obavu o život nebo zdraví, případně obavu o život a zdraví osob blízkých.
Hromadná žaloba umožňuje větší skupině osob se stejným nebo velmi obdobným nárokem uplatnit svá práva společně v jednom řízení. V České republice zatím institut hromadné žaloby neexistuje. Ministerstvo spravedlnosti ČR však nyní zpracovává paragrafové znění zákona, který by uvedený institut do českého právního řádu zavedl.
Dle § 87 zákona o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů je kárným proviněním soudce zaviněné porušení povinností, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Za kárné provinění lze soudci uložit kárné opatření (trest).
Zákon na ochranu zvířat proti týrání má za účel chránit zvířata před týráním, poškozováním jejich zdraví a jejich usmrcením bez důvodu, pokud byly způsobeny, byť i z nedbalosti, člověkem. Zákon tedy zakazuje týrání zvířat a všechny formy propagace týrání zvířat. V případě porušení daného zákazu hrozí pachateli přestupku sankce.
Podle ustanovení čl. 65 Ústavy může Senát se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu ČR. Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt. Z jakého důvodu může Senát podat žalobu proti prezidentu?
Správní orgán má povinnost vyřizovat věci bez zbytečných průtahů. Co dělat, když je správní orgán nečinný? Správní orgán má povinnost vyřizovat věci bez zbytečných průtahů. Někdy se však stane, že správní orgán je ve věci nečinný. Jak může v takové chvíli účastník řízení postupovat? Kromě toho, že může zkusit u rozhodujícího orgánu zjistit, v čem je problém, tak může na tuto skutečnost upozornit orgán nadřízený.