Blog s články z právní oblasti

Dne 31. října 2021 skončí mandát stávajícího soudce Evropského soudu pro lidská...

Ústavní soud ČR zabýval otázkou vrácení zaplaceného soudního poplatku v případě, že dojde k zahájení a následně i k zastavení soudního řízení výhradně v důsledku chyby státního orgánu.

V období od ledna 2016 do června 2019 provedla veřejná ochránkyně práv výzkum nenávistných projevů na internetu.

V době nouzového stavu je podle ustanovení § 5 a 6 krizového zákona vláda oprávněna vydávat tzv. krizová opatření. Co může vláda krizovými opatřeními nařídit?

V posledních dnech vydalo Ministerstvo zdravotnictví v souvislosti s epidemií onemocnění COVID-19 způsobeného koronavirem SARS-CoV-2 desítky opatření. Jak jsou tato opatření upravena v zákoně o ochraně veřejného zdraví?

Občanský průkaz je veřejná listina, kterou občan prokazuje své jméno, popřípadě jména, příjmení, podobu a státní občanství ČR, jakož i další údaje v ní zapsané podle zákona o občanských průkazech. Občanský průkaz je povinen mít občan, který dosáhl věku 15 let a má trvalý pobyt na území ČR. V praxi občas dochází k tomu, že občanský průkaz je využíván jako zástava. Je takovýto postup v souladu se zákonem? 

Nejvyšší správní soud obdržel v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu, které se konaly ve dnech od 23. do 26. května 2019, celkem 19 návrhů. Soud nevyhověl ani jednomu z návrhů, které v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu obdržel. Poslední 3 stížnosti soud projednal dne 25. července 2019 (1 návrh odmítl a 2 zamítl).   

Již dále není možné vybírat soudní poplatek za odvolání podané v řízení o žalobě proti státu na náhradu škody. Ústavní soud dospěl v nálezech sp. zn. I. ÚS 1415/18 a IV. ÚS 3283/18 k závěru, že vybírání soudního poplatku za odvolání podané ve věci náhrady škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem je v rozporu s ústavním pořádkem. 

Plénum Ústavního soudu zamítlo návrh skupiny poslanců na zrušení některých ustanovení upravujících preventivní uchovávání provozních a lokalizačních údajů o elektronické komunikaci u poskytovatelů telekomunikačních služeb (tzv. „data retention“) a možnosti jejich následného poskytnutí zákonem stanoveným orgánům. 

Ten, kdo byl diskriminován, se může u soudu domáhat nápravy a náhrady škody a imateriální újmy. Dle ustanovení § 133a občanského soudního řádu přitom nese v případech, ve kterých je podána žaloba dle antidiskriminačního zákona, důkazní břemeno žalovaný. Čeho se může oběť diskriminace domáhat?