Archiv blogu pro rok 2018

Každý z nás už asi někdy slyšel o možnosti vrátit zboží do 14 dnů bez udání důvodu. Málokdo však ví, jaké jsou přesné podmínky využití tohoto práva. Zároveň je třeba si uvědomit, že existují situace, kdy toto právo spotřebitel nemá a právě v tomto článku si shrneme základní informace. 

Víte jaký je rozdíl mezi cestovní kanceláří a cestovní agenturou? Základním rozdílem je ten, že cestovní kancelář zájezdy pořádá a může je i prodávat spotřebitelům. Cestovní agentury nemohou zájezdy pořádat a prodávat, mohou je jenom zprostředkovávat (nesmí však zprostředkovávat prodej zájezdu pro subjekt, který není cestovní kanceláří).

Ustanovení § 226 zákoníku práce stanoví, že zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání. Škodu na věcech, které se obvykle nosí do práce a které si zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním na místě k tomu určeném nebo obvyklém, je přitom zaměstnavatel povinen zaměstnanci nahradit. Zaměstnavatel je však povinen uhradit (částečně) i škodu, která vznikla na věcech, které se obvykle do práce nenosí.

V případě, že soudní řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu nebo je stiženo neodůvodněnými průtahy, má jeho účastník k dispozici určité prostředky, jak řízení před soudem urychlit. Víte jak se bránit?

Víte co je konkurenční doložka v pracovním právu? Zaměstnavatel může se zaměstnancem sjednat tzv. konkurenční doložku. Na základě dané doložky se zaměstnanec musí po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však 1 rok, zdržet výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. Konkurenční doložka musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.

Obvykle se v pracovní smlouvě sjednává zkušební doba, která slouží k tomu, aby si zaměstnanec i zaměstnavatel ověřili, že volba nového pracovního místa a osoby na jeho obsazení byla správná a že spolupráce má perspektivu trvalého bezproblémového fungování. 

Podle ustanovení § 34 zákoníku práce, zákona č. 262/2006 Sb., pracovní smlouva musí obsahovat: a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána, c) den nástupu do práce. Tento článek přinese bližší informace o každé ze tří uvedených podstatných náležitostí.

Možná jste si do nového roku 2018 dali předsevzetí změnit zaměstnání a my Vám z portálu „Otázka na právníka“ držíme palce, aby Vám to vyšlo podle Vašich představ a abyste se posunuli k lepšímu v porovnání s Vaším stávajícím zaměstnáním. Optimistický vývoj ekonomického růstu spolu s růstem průměrných mezd a nízkou mírou nezaměstnanosti nám k tomu nyní vytváří příznivé předpoklady. A jak je to s nástupem do nového zaměstnání po právní stránce? 

Skončení pracovního poměru znamená zpravidla zásah do finančního hospodaření každého jednotlivce či rodiny. Aby nebyl výpadek příjmů z pracovní činnosti tak citelný, existuje právní institut odstupného, který přináší náhradu výdělku po omezenou dobu po skončení pracovního poměru a může tak efektivně vykrýt nedostatek finančních prostředků před zahájením nového zaměstnání. Ale pozor, zákoník práce přiznává odstupné jen v některých výslovně vymezených případech.

Jako zaměstnavatelé i zaměstnanci pravděpodobně občas řešíte vysílání na pracovní cesty mimo místo obvyklého výkonu práce. Podle zákoníku práce pracovní cesta spočívá v časově omezeném vyslání zaměstnance k výkonu práce mimo obvyklé sjednané místo. Zaměstnavatel Vás může vyslat na pracovní cestu jen na dobu nezbytné potřeby.