Cílem zákona o obětech trestných činů je přispět k tomu, aby oběť trestného činu přestala být vnímána jenom jako objekt trestního řízení a zdroj informací pro orgány činné v trestním řízení, a zajistit, aby byla posílena práva oběti neprocesního charakteru. Kdo je obětí trestného činu?
Listina základních práv a svobod zakotvuje právo na projednání věci bez zbytečných průtahů. Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod zaručuje právo na projednání věci v přiměřené lhůtě. Když soudy nepostupují v souladu s danými právy účastníka řízení, dopouštějí se tzv. nesprávného úředního postupu. V případě, že řízení trpí neodůvodněnými průtahy nebo je nepřiměřeně dlouhé, zákon dává účastníkům řízení několik možností, jak se takovému nesprávnému úřednímu postupu bránit.
Svědkům a dalším osobám, kterým v souvislosti s trestním řízením zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí, je v některých případech poskytována zvláštní ochrana a pomoc. Zvláštní ochrana a pomoc je upravena zákonem o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením.
Poskytovatelé zdravotních služeb, podobně jako např. advokáti či duchovní, mají zákonem uloženou povinnost mlčenlivosti. Poskytovatel zdravotních služeb je povinen zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb. Tato povinnost chrání důvěrnost vztahu mezi poskytovatelem zdravotních služeb a pacientem.
Pokud se rozhodneme reklamovat zboží, měli bychom vždy dodržovat základní postup, který nám může sloužit zároveň jako vodítko, abychom na nic při reklamaci nezapomněli. Vynechání jednoho z doporučených kroků se nám může nakonec vymstít a celý proces může skončit neuznáním reklamace.
Už v několika článcích jsme vás informovali o novém Nařízení o ochraně osobních údajů (tzv. GDPR). Tento článek se bude věnovat zákonnosti zpracování osobních údajů podle GDPR. S příchodem přísnějších podmínek pro zpracování údajů se rozmohla nepravdivá informace, že „teď už bude souhlas potřeba úplně na všechno“, tedy že by s každým zpracováním osobních údajů musel dát subjekt výslovný souhlas. Takové tvrzení není pravdivé, neboť přímo nařízení GDPR ve svém textu počítá hned s několika způsoby, jak lze zpracování činit zákonně.
Účinná lítost aneb kdy pachatel není potrestán navzdory tomu, že již trestný čin spáchal? Určité okolnosti, které nastanou po spáchání trestného činu pachatelem, avšak ještě dříve, než o daném trestném činu pravomocně rozhodl soud, mohou mít za následek zánik práva státu potrestat pachatele. Dojde k tzv. zániku trestní odpovědnosti pachatele. Další stíhání pachatele po zániku trestní odpovědnosti, již není opodstatněné.
GDPR přineslo rozšíření práv subjektů údajů, které je možné uplatnit u správce. Zpracovatel musí žádost subjektu údajů vyřídit bez zbytečného odkladu, max. do 1 měsíce od obdržení žádosti (ve výjimečných případech lze prodloužit o 2 měsíce, o čemž musí být subjekt údajů informován, včetně důvodů). Vyřízení žádosti musí být zpravidla bezplatné (výjimkou je, pokud se např. žádosti bezdůvodně opakují).
V případě, že soudní řízení trvá nepřiměřeně dlouho dobu, mají jeho účastníci nárok na odškodnění jak materiální, tak nemateriální újmy. Jak se posoudí přiměřenost délky řízení, jak odškodnění získat a jaká je promlčecí lhůta?
V článku Co by měl každý vědět o GDPR? ( https://www.otazkanapravnika.eu/pravni-blog/co-by-mel-kazdy-vedet-o-gdpr) jsme již informovali o tom, že organizace zpracovávající osobní údaje (správci a zpracovatelé) budou mít na základě GDPR nové povinnosti. Níže v tomto článku se na některé podíváme.