Blog s články z právní oblasti

Podle ustanovení § 34 zákoníku práce, zákona č. 262/2006 Sb., pracovní smlouva musí obsahovat: a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána, c) den nástupu do práce. Tento článek přinese bližší informace o každé ze tří uvedených podstatných náležitostí.

Možná jste si do nového roku 2018 dali předsevzetí změnit zaměstnání a my Vám z portálu „Otázka na právníka“ držíme palce, aby Vám to vyšlo podle Vašich představ a abyste se posunuli k lepšímu v porovnání s Vaším stávajícím zaměstnáním. Optimistický vývoj ekonomického růstu spolu s růstem průměrných mezd a nízkou mírou nezaměstnanosti nám k tomu nyní vytváří příznivé předpoklady. A jak je to s nástupem do nového zaměstnání po právní stránce? 

Skončení pracovního poměru znamená zpravidla zásah do finančního hospodaření každého jednotlivce či rodiny. Aby nebyl výpadek příjmů z pracovní činnosti tak citelný, existuje právní institut odstupného, který přináší náhradu výdělku po omezenou dobu po skončení pracovního poměru a může tak efektivně vykrýt nedostatek finančních prostředků před zahájením nového zaměstnání. Ale pozor, zákoník práce přiznává odstupné jen v některých výslovně vymezených případech.

Jako zaměstnavatelé i zaměstnanci pravděpodobně občas řešíte vysílání na pracovní cesty mimo místo obvyklého výkonu práce. Podle zákoníku práce pracovní cesta spočívá v časově omezeném vyslání zaměstnance k výkonu práce mimo obvyklé sjednané místo. Zaměstnavatel Vás může vyslat na pracovní cestu jen na dobu nezbytné potřeby. 

Co a jak vlastně chrání obchodní tajemství podle evropské směrnice? U nás bylo obchodní tajemství od počátku 90. let 20. stol. upraveno v obchodním zákoníku. Ten v § 17 řadil obchodní tajemství mezi předměty práv náležejících k podniku. V roce 2016 přijala Evropská unie směrnici, která má za cíl harmonizovat právní úpravu obchodního tajemství napříč evropskými právními řády. Členské státy mají na její promítnutí do svých národních právních úprav lhůtu dva roky, a tak i v českém zákonodárství se obsah směrnice objeví v průběhu roku 2018.

„Hodně zdraví!“ To je to nejčastější sousloví, kterými začínají naše novoroční přání. „Na zdraví!“ přiťukneme si s rodinou a přáteli na Silvestra. Zdravotní stav je jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících kvalitu života a musíme se o něj řádně starat. A jak se o naše zdraví v novém roce postará stát? 

Následující článek nám přiblíží změny v právních předpisech, které se v roce 2018 dotknou finanční stránky našeho každodenního života. Podíváme se na některé nejdůležitější oblasti financí: 

Tento článek věnujeme těm z vás, kteří jste akcionáři v akciové společnosti nebo teprve uvažujete o nákupu akcií. Díky nové evropské regulaci přijaté v letošním roce totiž budou mít akcionáři silnější hlas při správě a řízení velkých korporací v Evropské unii. Cílem je, aby možné zapojení akcionářů bylo pokud možno transparentní, dlouhodobě trvající, aktivní a efektivní. Evropská unie si dále slibuje od větší hospodářské úspěšnosti velkých korporací, které mají právní formu akciové společnosti, také pozitivní vliv na celkový růst ekonomiky na vnitřním trhu, stabilitu pracovních míst a zlepšení konkurenčního prostředí.   

Změny v rodičovském příspěvku v roce 2018 přinesou více flexibility pro každého rodiče. Narození dítěte je radostnou životní událostí, která je spojena s očekáváním celé rodiny a přináší velké změny pro dosavadní pracovní uplatnění rodičů. Je to situace, která dokáže pořádně zamávat s finančními nároky fungování domácnosti. Jeden z rodičů, zpravidla je to matka, se osobně celodenně věnuje péči o dítě, na úkor výdělečné činnosti. Dočasný výpadek rodinných příjmů je naštěstí do značné míry dorovnán díky systému státního sociálního zabezpečení. 

V tomto krátkém článku se zaměříme na to, jak české právo v současnosti upravuje způsobilost člověka k samostatnému jednání na poli práva, tedy způsobilost k tomu, aby se člověk vlastním právním jednáním právně zavazoval k povinnosti a získával určitá práva. Nejprve je nutné rozlišit dva základní pojmy: „právní subjektivita“ a „způsobilost k právnímu jednání.“