Blog s články z právní oblasti

Občanům tvořícím národnostní nebo etnické menšiny se podle Listiny základních práv a svobod zaručuje všestranný rozvoj, zejména právo společně s jinými příslušníky menšiny rozvíjet vlastní kulturu, právo rozšiřovat a přijímat informace v jejich mateřském jazyku a sdružovat se v národnostních sdruženích. Občanům příslušejícím k národnostním a etnickým menšinám se zároveň zaručuje i právo na vzdělání v jejich jazyku. 

Diskriminační jednání může v určitých případech naplňovat znaky přestupku proti občanskému soužití podle ustanovení § 7 odst. 3 zákona o některých přestupcích. Správním orgánem příslušným k řízení o daném přestupku je obecní úřad.  Jaké sankce hrozí pachateli? 

V § 70 odst. 2 zákona o Policii ČR je možné najít úpravu získávání poznatků ze zájmového prostředí. Jedná se o činnost policisty, který zastíráním skutečného účelu své činnosti aktivně vyhledává, dokumentuje a vyhodnocuje poznatky o zájmovém prostředí a osobách v něm se pohybujících. Co je to zájmové prostředí? 

Nadace je účelové sdružení majetku, které zakladatel zřizuje k trvalé službě společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu. Nadace tedy nemůže být zřízena k dosahování libovolných cílů. Občanský zákoník obsahuje výčet zakázaných účelů, pro jejichž dosažení nadace nemůže být založena. Pokud se tak stane, soud nadaci i bez návrhu zruší a nařídí její likvidaci

Již dále není možné vybírat soudní poplatek za odvolání podané v řízení o žalobě proti státu na náhradu škody. Ústavní soud dospěl v nálezech sp. zn. I. ÚS 1415/18 a IV. ÚS 3283/18 k závěru, že vybírání soudního poplatku za odvolání podané ve věci náhrady škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem je v rozporu s ústavním pořádkem. 

Plénum Ústavního soudu zamítlo návrh skupiny poslanců na zrušení některých ustanovení upravujících preventivní uchovávání provozních a lokalizačních údajů o elektronické komunikaci u poskytovatelů telekomunikačních služeb (tzv. „data retention“) a možnosti jejich následného poskytnutí zákonem stanoveným orgánům. 

Ustanovení § 316 odst. 4 zákoníku práce zakazuje zaměstnavateli vyžadovat od zaměstnance informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a se základním pracovněprávním vztahem. Uvedené ustanovení zákoníku práce vychází z principu nezbytnosti a minimalizace zásahu do soukromí zaměstnance ze strany zaměstnavatele. Na jaké informace nemá zaměstnavatel nárok?

Ten, kdo byl diskriminován, se může u soudu domáhat nápravy a náhrady škody a imateriální újmy. Dle ustanovení § 133a občanského soudního řádu přitom nese v případech, ve kterých je podána žaloba dle antidiskriminačního zákona, důkazní břemeno žalovaný. Čeho se může oběť diskriminace domáhat? 

Policista může v přesně zákonem vymezených případech použít pouta pro připoutání osoby k vhodnému předmětu, a omezit tak možnost volného pohybu dané osoby. Omezení osobní svobody však představuje krajní prostředek, který by měl policista použít jen ve výjimečných případech, kdy nemůže jednat jinak (tedy pokud by jiný postup byl neefektivní nebo neúčelný).