ÚOOÚ obdržel za prvních 5 měsíců letošního roku více než 100 ohlášení porušení zabezpečení osobních údajů.
Ústavní soud ČR zabýval
otázkou vrácení zaplaceného soudního poplatku v případě, že dojde k zahájení a
následně i k zastavení soudního řízení výhradně v důsledku chyby státního orgánu.
V období od ledna 2016 do června 2019 provedla veřejná ochránkyně práv výzkum nenávistných projevů na internetu.
Dnem 18. května 2020 začíná běžet patnáctidenní lhůta pro ty, kdo v důsledku nouzového stavu nemohli uplatnit své právo nahlédnout do spisu. Mohou podat žádost o prominutí zmeškání úkonu a současně tento úkon provést.
V době nouzového stavu je podle ustanovení § 5 a 6 krizového zákona vláda oprávněna vydávat tzv. krizová opatření. Co může vláda krizovými opatřeními nařídit?
Česká správa sociálního zabezpečení změnila na doporučení veřejného ochránce práv svůj vnitřní předpis a nově se už nebude určení data vzniku invalidity odvíjet od data, které žadatel o invalidní důchod uvedl ve své žádosti. Bude se určovat podle vývoje zdravotního stavu ke dni, kdy invalidita žadateli skutečně vznikla.
V souvislosti s epidemií koronaviru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění COVID-19 bylo vládou přijato několik opatření podle krizového zákona. Stran právní formy, v níž jsou krizová opatření přijímána, neposkytovala dosavadní judikatura ani komentářová literatura jednoznačnou odpověď.
Po vyhlášení nouzového stavu se v odborných i laických kruzích spustila debata o tom, jakou formu má dokument, jímž je nouzový stav vyhlášen. Odpověď poskytl Ústavní soud.
Ministerstvo spravedlnosti doporučilo soudům, aby zahájily postupné obnovení činností, jež byly ovlivněny vyhlášením nouzového stavu (doporučení č.j. MSP-15/2020-SDJ- SP/5). Soudy začnou s obnovováním činností ovlivněných nouzovým stavem ode dne 20. dubna 2020.
V posledních dnech vydalo Ministerstvo zdravotnictví v souvislosti s epidemií onemocnění COVID-19 způsobeného koronavirem SARS-CoV-2 desítky opatření. Jak jsou tato opatření upravena v zákoně o ochraně veřejného zdraví?