Jednorázové odškodnění pozůstalým

_{Má 2.měsíční dítě nárok na odškodnění?}

Soudy nižších stupňů nárok na jednorázové odškodnění pravnučce přiznaly (jednalo se o částku 240.000,- Kč). Nejvyšší soud se však s názorem soudů nižších stupňů neztotožnil. Konstatoval, že skutečnost, že pravnučka byla v době úmrtí útlého věku (2 měsíce), neuvědomovala si jeho úmrtí a nevnímala je jako utrpení, není sama o sobě důvodem k tomu, aby jí nárok nebyl přiznán. 

Nárok na jednorázové odškodnění totiž nepostihuje pouze újmu nastalou u pozůstalých v době smrti osoby jim blízké, ale též v období následujícím, v zásadě časově nijak neomezeném. Z toho tedy současně plyne, že v případech obvyklých nárok na jednorázové odškodnění (alespoň v zákonem stanovené paušální výši) je zásadně dán. 

_{Nadměrné utrpení nebo přirozená součást života?}

 Nejvyšší soud neuznal názor, že by nezletilá měla nárok na odškodnění pouze, pokud by byla vystavena v souvislosti s úmrtím svého pradědečka „nadměrnému utrpení“. „Na druhé straně nelze přehlédnout, že se zřetelem k útlému věku žalobkyně (necelé 2 měsíce) a vysokému věku zemřelého (82 let) v takové situaci je smrt pradědečka přirozenou součástí rodinného života, citový vztah žalobkyně k pradědečkovi se nemohl ke dni jeho smrti plnohodnotně rozvinout a nebylo ani možné důvodně předpokládat, že by se při obvyklém běhu událostí rozvinul v budoucnosti, takže není pochyb o tom, že její nemajetková újma nedosáhla a již ani nedosáhne nejen stejné intenzity jako újma blízkých osob, které si ztrátu příbuzného již plně uvědomovaly, ale ani minimální odškodnitelné inztenzity.“ 

Nejvyšší soud na základě těchto skutečností rozhodl tak, že nezletilá nemá nárok na jednorázové odškodnění a rozhodnutí soudů nižších stupňů zrušil. 

 Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.10.2016, sp. zn.: 25 Cdo 173/2016.