30. 8. 2016
Dobrý den, zákon stanoví, že vzájemných práv a povinností mezi rodiči a dětmi se tyto osoby nemohou vzdát. Pokud byste se tedy "zřekla" povinností, nepřihlíželo by se k tomu. V situaci, kdy nevíte, kde se matka nachází a jaké jsou její potřeby, není možné, abyste jakékoli povinnosti vůči matce plnila. Povinnosti k rodiči nejsou bezbřehé, záleží zejména na Vašich možnostech. Nelze jimi ohrozit zejména povinnosti, včetně vyživovací povinnosti k vlastním dětem. U dospělé dcery by mohla přicházet v úvahu vyživovací povinnost vůči matce, kdy je zde povinnost zajistit rodiči tzv. slušnou výživu. K této povinnost byste mohla být tzv. nucena na základě rozsudku soudu, pokud by se matka domáhala návrhem na uložení povinnosti platit jí výživné. Předně platí, že výživné lze přiznat jen tam, kde dospělá oprávněná osoba není schopna se sama živit, a nikoli zpětně, ale nejdříve od zahájení soudního řízení. Pro určení výše výživného by se zkoumala hlediska na obou stranách - odůvodněné potřeby a majetkové poměry matky, Vaše schopnosti, možnosti a majetkové poměry. Další okolností je právě Vámi popsaná minulost. Na svou obranu můžete poukazovat, že na Vás nelze spravedlivě požadovat plnění vyživací povinnosti vůbec nebo v požadovaném rozsahu právě s odvoláním na závažné důvody z minulosti, bude-li je možné jakkoli prokázat. Soud by k tomu měl přihlížet. Obdobně se můžete zachovat a argumentovat, když Vás matka vyhledá a osloví se žádostí o placení výživného.